5) Cvičení – KLÍŠŤOVÝ ZÁNĚT MOZKU

= onemocnění, které se až na výjimky na člověka přenáší prostřednictvím virem infikovaným klíštětem – v našich podmínkách Ixodens ricidus

+ výjimky v přenosu spočívají v tom, že virus klíšťat encephalitidy může být na člověka přenesen syrovým mlékem či výrobky z něj (zejména sýry) ze zvířat, která se volně pasou v přírodě – v prvé řadě z ovcí, skotu, případně i z koz
– přenos potravinou živočišného původu

– poslední větší epidemie klíšťového zánětu mozku byla v roce 1999 na Vsetínsku – zaznamenáno 21 případů => všichni tito nakažení se infikovali ovčím mlékem a ovčími sýry => to bylo z řady důvodů překvapivé:
1) zdroj je neobvyklý
2) výskyt této infekce je celkově na Vsetínsku velmi malý

KLÍŠŤOVÝ ZÁNĚT MOZKU
klíšťová evropská bifázická meningoencephalitida

Klinická charakteristika: onemocnění probíhá ve dvou fázích. První fáze: horečnaté období, je bez postižení mozku, druhá fáze: s teplotou a zánětem mozku trvá 4-10 dní
Inkubační doba: 7 – 14 dní
Původce nákazy: jsou arboviry skupiny B
Zdroj nákazy: rezervoárem jsou u nás drobní myšovití hlodavci, eventuelně ptáci – tito jsou zdroje infekce pro klíště – je to choroba s přírodní ohniskovostí
Přenos původce nákazy: nejčastěji přisátím klíštěte, v úvahu přichází i požitím mléka z infikovaných zvířat
Výskyt: v Čechách hlavně oblast Sázavy, Berounky, povodí Vltavy
Prevence: vhodný oděv a především vakcinace

+ na jaře dorůstá další populace mláďat hlodavců – jsou proti infekci málo imunní a když se setká takový oslabený organismus s infekcí – tak se nejsnáze nakazí => dále se pomnožuje => cirkuluje v krvi => na tyto hlodavce se přisaje klíště => následně se může přisát na člověka

– zejména v jarním a raně letním období se můžou nakazit i volně se pasoucí hospodářská zvířata

Ixodes ricinus = druh klíštěte v ČR, ale jinde např. v tropech či subtropech se vyskytují i další nejrůznější druhy klíšťat
– klíště se rozmnožuje (samička) kladením vajíček => nymfa => dospělí jedinec => každé toto stádium se musí nasát krví => tím se mohou infikovat od hlodavců + také se můžou infikovat transoviálním přenosem (přes vajíčka)
– obvykle v tradičních ložiscích (lokalitách) jsou infikována asi 3 klíšťata ze 100
– prevence = v posledních 10-ti letech došlo k zásadnímu posunu => účinná vakcína

LIMESKÁ BORELIÓZA

Jde o infekční onemocnění člověka a různých druhů zvířat – jde o zoonózu. U člověka postihuje různé orgánové systémy, nejčastěji dochází k onemocnění kůže, k zánětům kloubů, srdečního svalu a mozku.
Onemocnění se vyskytovalo již dříve, bylo blíže specifikováno v USA v 80. letech při studiu epidemie této choroby v oblasti města Lime (Connecticut).

Původce choroby: je bakterie Borrelia burgodorferi
Přenašečem choroby na člověka: je klíště, v našich podmínkách Ixodes ricinus, stejné klíště, které přenáší klíšťový zánět mozku

Borelióza se však vyskytuje častěji (v ČR):
• v roce 1997 – hlášeno 2070 případů, v roce 1999 – 2722 hlášených případů

Klíšťový zánět mozku:
• v roce 1997 – 415 hlášených případů, v roce 1999 – 490 případů, v roce 2000 – 719 případů

Zdrojem nákazy pro klíšťata – drobní hlodavci, lesní zvěř, psi, ptáci.

Na onemocnění myslíme při anamnestickém údaji o přisátí klíštěte, po kterém došlo k typickým kožním projevům, tj. na místě přisátí klíštěte se objeví červená skvrna, která se rozšiřuje do velké plochy (až 60 cm). Okraje červené skvrny mohou být vyvýšené, živěji zbarvené, centrum bledne – v takovém případě navštívíme neprodleně lékaře.

+ někdy připadá v úvahu i bodavý hmyz
+ promořenost klíšťat v lokalitách nejvyššího výskytu infekce kolísá mezi 30-40% !!!