BIOLOGIE PRO VŠECHNY

Hlavní oblasti mořského rybolovu 1.

2009-11-29T13:10:00.000-08:00

Hlavní oblasti mořského rybolovu 1.

Lze vyčlenit celkem čtyři hlavní rybolovné oblasti světového oceánu:

• Severozápadní Atlantik – oblast Newfoundlandu na styku studeného Labradorského a teplého Golfského proudu, oblast Lofotských ostrovů u Norského pobřeží a na bohaté výlovky známá oblast v moři při jižním Grónsku,

• Severozápadní Pacifik – oblast západní Aljašky a pásma Kalifornského proudu při západním pobřeží USA,

• Západně-centrální Pacifik – oblast vzestupu hlubinných vod v zóně Humboldtova proudu při pobřeží Peru a Chile v Latinské Americe,

• Jihovýchodní Pacifik – západoaustralské břehy a oblast při pobřeží Japonska v pásmu styku teplého proudu Kurošio a studeného proudu Kurilského (Ojašio).

RYBOLOV 3.

2009-11-29T13:04:00.000-08:00

RYBOLOV 3.

V uplynulých 40-ti letech světový výlov ryb rostl, neboť začátkem 50. let činil výlov pouhých 20mil. tun za rok (2 mil. tun v roce 1850). Tento nárůst vylovených ryb se ale na konci 80. let zastavil a v letech 1990 a 1992 začal klesat. Z údajů FAO vyplývá, že výrazný pokles výlovu ryb byl způsoben hlavně snížením výlovů ryb na moři, které v roce 1990 dosáhli 80 mil. tun (86 mil. tun v roce 1989). Naproti tomu vnitrozemské výlovy neustále stoupají a v roce 1992 byly odhadovány na 17 mil. tun (v roce 1989 – 14 mil. tun).

Světové mořské rybářství je pod značným ekonomickým tlakem. Hlavní rybolovné oblasti jsou nadměrně exploatovány a chybí rovněž koncepce využití jednotlivých mezinárodních rybolovných pásem. Řada států RTE i rozvojových zemí předpokládá, že přírodní zdroje v mořích jsou neomezené a nevyčerpatelné. Pokles světových výlovů je rovněž způsoben nadměrnými výrobními kapacitami a pokračujícím znečištěním světových vod.

RYBOLOV 2.

2009-11-29T13:00:00.000-08:00

RYBOLOV 2.

Rozvoj produkce ryb je ovlivněn technickými možnostmi rybářských států (přetrvávající nedostatečné technické vybavení pro hlubokomořský rybolov ve většině rozvojových zemí), spotřební tradicí (omezené možnosti transportu ulovených mořských ryb hlouběji do vnitrozemí) i celkovou poptávkou po mořských produktech.

Nově se ve světovém mořském rybolovu uplatňuje přijaté dvousetmílové pásmo ekonomické činnosti kolem pobřeží, a proto se řada především rozvojových zemí přeorientovala z pobřežního na mořský hlubinný rybolov.

Rozvojové státy světa jsou si vědomi, že rybářství přináší značný ekonomický zisk a může pomoci při zásobování obyvatelstva. Proto se snaží rozvojové země investovat do nákupu velkých rybářských lodí a rozšiřují zpracovatelské kapacity (plovoucí rybářské zpracovatelské kombináty – mrazírny, konzervárny, apod.).

Ryby tvoří přibližně 90% biologické produkce získávané ze světového oceánu, zbytek připadá na výlov mořských korýšů a dalších živočichů. Ekonomický význam pro výživu obyvatel a případně další využití má přibližně 400 druhů ryb. Hlavní část mořského výlovu připadá na tresky, sledě, sardele, makrely, stavridy, tuňáky a kambaly (75% mořského úlovku). Podíl jednotlivých druhů v ročním světovém rybolovu značně kolísá.

RYBOLOV 1.

2009-11-29T12:58:00.000-08:00

RYBOLOV 1.

Světový oceán pokrývá přibližně 71% povrchu planety Země. Na výlov mořských živočichů, které světový oceán dodává, připadá 10% bílkovin živočišného původu, zhruba 1% výživové hodnoty potravinových zdrojů Země. V Japonsku tvoří mořské produkty více než 4% výživové hodnoty, na Islandu téměř 4% a více než 2% ve skandinávských zemích, v Portugalsku a Tunisku.

Téměř 2/3 lovených ryb se živí mořským planktonem, necelou třetinu tvoří dravci. Světové rozmístění rybolovných oblastí je významně ovlivněno vývojem planktonu. Na plankton nejbohatší jsou oblasti při ústí řek, vodní plochy v místech střetávání mořských proudů, kde se k povrchu dostává voda ze spodnějších, na výživné látky bohatších vrstev.

Výše výlovu kolísá vlivem přirozeného přírůstku či migrace ryb, vlivem měnící se teploty vody, její salinity, v závislosti na vývoji mořských proudů a v neposlední řadě především vlivem rozšiřujícího se znečištění světových moří a v závislosti na intenzitě výlovu.

Chov sportovních koní 3.

2009-11-12T23:25:00.000-08:00

Chov sportovních koní 3.

Ošetřování koní
- čištění nutné denně (hygienický význam)
- je-li kůň vlhký vyvěchtujeme stočenou slámou
- k čištění používáme

a) hřbílko (gumové) k odstranění hrubé špíny
b) kartáč: ne ostrý, drží se v ruce blíž k hlavě začínáme čistit na levé straně od krku
c) hřeben na hřívu a ocas
d) houba na mytí očí a nozder
e) vybírátko na čištění kopyt

Mytí koně – pouze v teplém počasí, po umytí koně vodíme, aby uschnul
Brodění – vhodné po prací na šlachy i na hygienu kopyt
Plavení – ve vyspělých státech součástí tréninku

Péče o kopyto
- první strouhání už u sajících hříbat, je-li nutno úprava postoje, tak co nejdřív
- první kopyto jak začne pracovat (ve 2 – 3 letech)
- potom strouhání 5 – 8 týdnů
- vymění podkov 2 – 3 kuti

Vady koní
Odchylky některé části jeho zevnějšku od normálního stavu nebo zlozvyky.

Měsíční slepota – vnitřní zánět oka, který se opakuje

Dýchavičnost – chronické bezkonečné onemocnění dýchacích organismů nebo srdce

Jankovitost- porucha mozkové činnosti způsobena vodnatelnosti mozkových dutin - projevuje se odepření poslušnosti ve stádiu akutního záchvatu je zvíře nebezpečné, má nepříčetný výraz

Klkání -zlozvyk při kterém kůň polyká vzduch, může způsobovat plynové koliky

Tkalcování - kůň přešlapuje z jedné přední nohy na druhou přední za současného kývavého pohybu hlavy ze strany na stranu

Klkání, Tkalcování = z nudy

Neléhavost - kůň v době vymezené na odpočinek neulehává, potom je unavený – rychle opotřebení končetin (špatné ustájení, stáří, přechodné po nemoci)

Vadný charakter - je získaný nevhodným zacházením (kůň se stává kopavý nebo kousavý)
- vrozený nelze odstranit u Anglických plnokrevníků u hřebců

BP a hygiena u koní
- ke koni přistupujeme ze předu, obcházíme jej ze předu
- vždy oslovíme nahlas jménem
- při čištění , sedlání a kydání koně vážeme

Chov sportovních koní 2.

2009-11-12T23:22:00.000-08:00

Chov sportovních koní 2.

Krmení sportovních koní
- krmení dostihových koní dělíme na 3 období:

1. Období dostihového klidu
- málo ovsa 3 kg, více sena 6 – 8 kg
2. Přípravné
- většinou únor až březen, zvýšení ovsa 7 – 8 kg (4x denně), omezujeme seno
3. Dostihová sezóna
- duben až říjen, oves 8 kg a více, přidáváme glycidy
- 2 hodiny před dostihem koně nenapájíme, dát 3 – 5 kostek cukru

Ustájení sportovních koní
1. Výjimečně vazné ve štortech

2. Nejčastější boxové individuální - v boxech by měly být:
a) zapuštěné kovové kroužky na vázaní (čištění, krmení)
b) krmný žlab ve výšce 75 – 110 cm
c) samočinná napáječka z možností zastavení
d) velikost boxu 3 x 3 až 4 x 4 m
e) boxy do výšky 140 cm oddělené pevně
f) 40 – 90 cm úzké mříže

Zaučování koní v práci pod sedlem
- musí umět chodit na uzdě
- lonžování
- postupně se přidává udidlo a obřišník, když si zvykne, tak dáme sedlo
- je-li kůň na klidný, jezdec postupně zatěžujeme sedlo později sedí v sedle, nejprve se nechá vodit, potom lonžovat a potom chodí za zkušeným klidným koněm
- přibližně za týden chodí se staršími koňmi do terénu
- kůň se učí ovladatelnosti a kondici
- kůň co se učí – Remonta

Chov sportovních koní 1.

2009-11-12T23:20:00.000-08:00

Chov sportovních koní 1.

Plemena:
• Anglický plnokrevník
• Klusáci
• Apaluza

Jezdecké sporty
Parkůr - koně překonávají jednotlivě na uzavřeném kolbišti soubor zhoditelných překážek různých barev, profilu
Drezůra - předvedení koně jezdcem v tzv. drezurním obdélníku podle předepsané úlohy
Military - nejnáročnější (všestranná způsobilost) skládá se ze zkoušky drezůrní, terénní a skokové (parkur) absolvované ve 3 dnech po sobě
Voltiž - cvičení na neosedlaném koni
Dostihy - výkonnostní zkouška specializovaných plemen koní, zejména anglických plnokreníků

1. Cvalové dostihy
a) Rovinné– nejvýznamnější a na různé délky
b) Překážkové
I. proutěné
II. steeplechase = přírodní překážky

2. Klusácké dostihy
– kůň je zapřažen do vozíku tzv. sulky, nesmí zacválat

Vozatajství – soutěže spřežení
Westernové ježdění, Pólo, Pushball,Honební jízda

Odchov telat 2.

2009-11-12T23:16:00.000-08:00

Odchov telat 2.

c) Rostlinná výživa:
- do 3 měsíců seno a jádro v poměru - S1:2J
- potom zelená píce, senáž, siláž, okopaniny
- v 5 měsíci věku jsou vyvinuty předžalůdky – jádro již jen jako doplněk

Ustájení telat:
dělení:
1) u dojnice
2) profylaktorium
3) venkovní individuální doxy
4) teletníky
5) přístřešky

1) U dojnice
- volně
- v postýlce – pije – samo,vodí se, z kbelíku
- přivázané – pije – samo, vodí se, z kbelíku

2) Profylaktorium
- místnost v kravíně vedle stáje – nebo vedle porodny
- ustájení jen do 10 – 14 dnů stáří telete
- potom přesun do teletníku (častý výskyt nemocí, horší dezinfekce)

3) Venkovní – individuální boxy
- od narození po celou dobu mléčné výživa
- do 70 dnů (120x120x120x výběh)
- sláma, seno + šrot + voda
- telata se dávají ven od 6 hodin po narození (suchá již napojena)
- výhodou je výborná odolnost, zdraví

4) Teletníky
- od 10 – 14 dnů do půl roku
- mívá oddělení – mléčné výživy do 70 dnů stáří telete
- rostlinné
- nevhodné skupiny telat s různých stájí způsobují časté infekce – chřipky a průjmová onemocnění

5) Přístřešky
- navazují na individuální boxy
- telata s výběhem po skupinách 10 – 20 (od 70 – 180 dnů stáří telete)

Ošetření telete
• ošetření po porodu
• pravidelná dezinfekce pupku
• do 48 hodin označení tzv. trvalé, ušní známkou
♂ červená a modrá
♀ žlutá a bílá
jalovičky s různopohlavních dvojčat
• odrohování telat – kauterizace –ve věku 3 týdnů

Odchov telat 1.

2009-11-12T23:12:00.000-08:00

Odchov telat 1.
- období od narození do stáří půl roku
- období rozhoduje o produkční schopnosti v dospělosti
- správný odchov zajistí optimální růst a vývoj zvířete, odolnost, zdraví
- provádí se pravidelná kontrola růstu (vážením)
- český strakatý skot - ♂ v šesti měsících (půl roce) - 230 kg
- ♀ - // - - 180 kg

Výživa a krmení:
a) mlezivová výživa – do 6 – 10 dnů stáří
b) mléčná -//- - do 42 – 70 -//-
c) rostlinná -//- - od konce mléčné výživy

a) Mlezivová výživa:
mlezivo – je bohaté na bílkoviny, min. látky, vitamíny a ochranné látky
Tele by se mělo napít po porodu do 2 hodin
denně spotřeba 6 – 7 l. v menších dávkách
způsoby – sání - napájení
mlezivo = Kolostrum (latinský název)

Výhody sání:
• méně náročné na práci
• mléko má ideální teplotu
• tele vypije kolik potřebuje
Nevýhody sání:
• není přehled o – dojivosti krávy
- spotřebě mléka (teletem)
• horší zvykání na kbelík
• možnost přepití telete

b) Mléčná výživa:
dělení :
1) mléčné krmné směsi
2) mléko

1) mléčné krmné směsi - (MKS):
Laktosan – mícháme 1:9 - do horké vody

2) mléko:
1) nestandardní plnotučné –mléko co nesmí do mlékárny -od starodojných krav (před zasušením)
- po zánětech
- po lécích
2) odstředěné, zředěné

zkrmujeme: - čerstvé – teplota 37 – 40“C, - úplně zkyslé. Navykáme v tomto období již na pevná krmiva – od 14 dnů (kvalitní seno a jádro)

Jádro:
• směs ČST (časný odstav telat) - vlstní mačkané zrniny

Odchov hříbat, pastva 3.

2009-11-12T23:06:00.000-08:00

Odchov hříbat, pastva 3.

Pastva hříbat
po odstavu je velmi důležitý pohyb na zpevnění a rozvoj svalstva šlach i kostry a na látkovou výměnu (odchov bez vydatného pohybu je nevhodný), sluneční paprsky ničí bakterie, pomáhají ukládat minerální látky, pohyb působí i proti ztučnění, vyšší příjem zeleného krmiva může, způsobit průjem, nutno přidávat seno

Jakost pastvy záleží
- složení porostu
- stáří porostu (starší obsahuje hodně celulózy)
- na druhu půdy (odvisí druh trav a obsah živin)
- obsah minerálních látek (při dlouhodobém suchu chybí Ca, P)

Technika pastv
- u nás pastevní období 7 – 8 měsíců
- je-li půda rozměklá pouštíme hříbata jen do výběhu, aby se nezničila
- na jaře se vyhání je-li výška trávy 8 – 10 cm
- vyháníme pokud je roztátá námraza
- v létě brzy z rána a večer, přes poledne ve stáji nebo ve stínu

Potřeba pastvy
- na 1 ha pastvy 6 odstavčat (5 m – 1 rok hříběte)
- na 1 ha 3 ročci
- na 1 ha 1 dospělý kůň
- jednotlivé oplutky dostatečně velké, aby hříbata měly dostatek pohybu
- v dostihových stájích se zřizuje pohybová dráha kruhového nebo elipsovitého tvaru

Odchov hříbat, pastva 2.

2009-11-12T23:02:00.000-08:00

Odchov hříbat, pastva 2.

Zlozvyky hříbat
požívání trusu matky
okusování žíně matky
náprava – podávání lizu a rybí tuk

Čištění
zvykat na čištění co nejdříve včetně čištění kopyt
vhodným vystrouháním kopýtka lze zlepšit nepravidelný postoj končetin nutnost

Ustájení
1. V individuálním boxu s matkou (4 x 4 m) – ale společné sdílení pastvin
2. Ve větších objektech jsou klisny s hříbaty do 9 dnů v porodním boxu, poté v tzv. „očichovacím boxu“ a teprve později do volněji ustájeného stáda
3. Vazné ustájení

Odstav hříbat
ne dříve než ve 4 měsíci, nejčastější 5 – 6 měsíci
Způsoby
při individuálním – hříbata odstavená nejlépe alespoň po 2, pokud možno do jiné stáje
při volném ustájení a větším počtu zvířat – odstavujeme skupiny společně

Před odstavem by měla být zvyklá na ohlávku. Musí mít vypálen výžeh. Klisně vynecháme konzervovaná krmiva, omezíme vodu po odstavu odstřikáváme do zasušení, pravidelný pohyb. Do jednoho roku chováme hříbata společně, později rozdělujeme podle pohlaví.

Zdravotní stav v odstavu
nejčastější nemoci z nachlazení, v létě možnost parazitu
nutnost očkovat proti tetanu, vhodné je i proti chřipce
ve stáří 1 roku se hřebečci (kromě plnokrevníků), se kterýma se nepočítá do chovu kastrují, potom se odchovávají s klisničkami

Péče a charakter odstavčat
největší vliv na psychiku hříběte má péče hned po odstavu
ošetřovatel musí být klidný, mírný, ale důsledný

Odchov hříbat, pastva 1.

2009-11-12T22:59:00.000-08:00

Odchov hříbat, pastva 1.

Krmení
- první dny mlezivo (hustší než mléko nahořklé, více bílkovin, lehce stravitelné a má projímací účinky)
- během 6 dnů mlezivo přechází v mléko

Důvody odmítnutí hříběte klisnou
1. bolestivý zánět vemene. Klisnu fixujeme (svazování, zvednutí nohy)
2. lechtivost
3. klisna nemá mléko (přidáme bílkovinné a šťavnaté krmivo) od 14 dnů se hříběti zkouší dávat seno, oves
Střevní smolka
- vytváří se během nitroděložního života filtrací plodových vod části žluče
- tvoří buď tuhou hmotu nebo bobky velice tvrdé
- poměrně často dochází zadržení smolky, častější u hřebečků a přenášených hříbat (možnost úhynu)
Příznaky
- hříbě je neklidné
- napíná se ke kalení, hrabe a valí se
Léčení
- klystýr s olejem nebo mýdlovou vodou
- v případě vpravíme do huby rycinový olej

Další nemoci hříbat
1. Pupeční kýla
- je-li menší než 1,5 cm v průměru, otvor do břišní dutiny zaroste sám
- je-li větší zašije veterinář
2. Zamoření škrkavkami
- suchou zježenou srst
- nafouklé břicho
3. Ochroma
- vysoká teplota
- malátnost
- oteklé klouby
- infekce z pupku
4. Bromchopneumonie
- teplota
- kaše

Narozená hříbata mají nepravidelný postoj končetin, který se růstem vyrovnává (je dáno postojem v děloze). Hříbě bývá „rozhozené“.

Choroby obilovin - brambory

2009-11-12T22:55:00.000-08:00

Choroby obilovin - brambory

Brambory:
Hnojení - brambory vyžadují zásadně organické hnojení nejvíce se používá chlévská mrva
v dávce 30-50t/ha méně vhodná je kejda nebo zelené hnojení.
- P,Mg a K hnojiva zaoráváme současně s chlévskou mrvou na podzim.
- na lehčích půdách zaoráváme do hloubky 24cm na těžkých půdách do hloubky 20cm
- zaoráváme orebními tělesy bez zahrnovačů a předradliček
- P hnojiv nejčastěji superfosfáty,
- K hnojiv – síran draselný
- Mg hnojiv KIESERIT
- N hnojiva používáme částečně před výsadbou a částečně na list

Ošetření proti plevelům: nejčastěji ošetřujeme před vzejitím ( Topogart ) po vzejití
používáme SENKOR, BASAGRAM
Chorobám – ošetřujeme proti plísni bramborové používají se přípravky které mají účinnost
7,14 nebo 21dnů RIDOMIL
- vírové choroby – svinutka, mozaika, kadeřavost, čárkovitost
- barter.choroby – černání stonku
Škůdci - ošetřujeme hlavně proti mandelince bramborové, ošetřujeme ve stádiu kdy dochází
k intenzivnímu vývoji larvy, mšice, háďátko, drátovec

Sklizeň sena
1,Rotační žací stroj bubnový ŽTR -165
- slouží k posečení všech druhů nízkostebelnatých plodin na polích i lukách
- jeho předností je spolehlivost velký výkon a především to že pracuje v podmínkách kde klasická žací lišta již pracovat nemůže
- pracovní záběr 165cm
- počet žacích bubnu – 2ks
- počet nožů : 6nožů ( 2x3nože)
- výška strniště 3cm
Rotační žací stroj SP9-061 ( diskový)
- je určen k sečení všech druhů nízkostebelnatých pícnin na pozemku bez většího výskytu kamení
- pracovní záběr 240cm
- počet žacích disku 6
- počet nožů 12ks
- výška strniště 4-8cm
2,Obraceč píce OZ-4
3, skulovač
4, sběrací vůz – jsou určeny pro sběr a dopravu objemových hmot z řádku a to i zavadla píce , se no, slámy atd.

Chroby obilovin - Houbové choroby u obilovin

2009-11-12T22:53:00.000-08:00

Chroby obilovin - Houbové choroby u obilovin

Houbové choroby u obilovin

Stéblolam
- nejvýznamnější choroba opad stébel. Napadá především pšenici, ale také žito ozimé a ječmen.
- je široce rozšířené, je příčinnou výrazných ztrát na výnosech.
- první projevy konec odnožování a začátek sloupkování.
- chemické ošetření se provádí od začátku sloupkování do stádia druhého kolénka.

Hnědá skvrnitost ječmene
- vyskytuje se na ozim. i jar. ječmenu.Velké ztráty působí hlavně v letech bohatých na srážky
Projevuje se od stádia klíčících rostlin až do sklizně. Při silném napadení odumírají celé listy nebo jejich části. Možné je také zhnědnutí zrn a plev, pokud není vůbec zastavená tvorba a metání klasu. Chemická ochrana – provádí se od začátku napadení až do začátku kvetení.

Padlí travní
– je nejvýznam chorobou pšenice a ječmen.Napadeno však může být i žito a oves
Doba projevu od vzcházení do zrání
Chemické ošetření – od počátku napadení do počátku kvetení

Rez pšeničná
– vyskytuje se na pšenici a ječmeni, především v teplých oblastech.
Význam rzi stoupá s intenzitou pěstování náchylných odrůd
Doba projevu : po sloupkování
Chemické opatření – ošetření se provádí od počátku infekce do počátku květu

Braničnatka plevová
– při chladném a vlhkém průběhu počasí na jaře a v létě, je nejvýznamnější choroba listu a klasu, která způsobuje velké snížení výnosu především u pšenice. Doba projevu- od vzejití do sklizně.
Chemické ošetření : provádí se od nástupu infekce od počátku kvetení

Chroby obilovin - pšenice, žito, ječmen, ovsa

2009-11-12T22:49:00.000-08:00

Chroby obilovin - pšenice, žito, ječmen, ovsa

Pšenice

Plevele – provádí se nejčastěji na podzim a to před setím nebo po vzejití ve fázi 4 listů pokud nestihneme ošetřit na podzim použijeme herbicidy vhodné k jarnímu ošetření
Choroby – pšenice je napadána zejména rzi travní, padli travní,stéblolamem a černáním
opad stébel. Pro ošetření použijeme vhodné fungicidy.
Škůdci – bývá napadaná mšici, která saje v klasu, ojediněle bejlomorka sedlová jejichž
žlutooranžová larva škodí na kořenovém krčku, larva kohoutká na listech a vyžírá
chlorofyl. K ošetření používáme insekticidy.

Žito

Plevele – na podzim před vzejitím nebo při vzejití. ošetření na jaře není vhodné
Chorobám – je napadána hlavně z houbových chorob padli travní v menši míře i rzi travní
Škůdci – bývá napadána mšicí nebo larvou kohoutka, která vyžírá chlorofyl na listu

Ječmen

Plevele – v praxi buď před vzejitím nebo po vzejití, ve fází 4listů. Herbicidy
Chorobám – nejčastěji bývá napadán padlím travním, rzí ječnou a skvrnitosti listů.Fungicidy
Škůdci – škodí mšice a larva kohoutka. Ošetřujeme vodním insekticidem

Ovsa

Plevele - ošetřujeme ve fází 4listů, herbicidy volíme podle spektra plevelu na daném porostu
Choroby – při slabém výskytu padlím travním neošetřujeme při silném výskytu použijeme
vhodné fungicidy
Škůdci – oves je silně napadán bzuknou ječnou , první ošetření za 7dní po metání

Chov králíku 4.

2009-11-12T22:47:00.000-08:00

Chov králíku 4.

Odstav – najednou celý vrh, ihned rozdělení podle pohl.

Výživa a krmení – kompletní krmné směsi – granule mláďat růměně 3 mm dospěl. průměr. 6 mm - ve výkrmu adlibitum do 100 g ( starší ) - dospělí jedinci 150 g
tradiční krmivo- zel.píce, okopaniny, obilniny, olejniny, luštěniny, seno, sůl

Výkrm hybridů – do 70 dnů, 2,3 – 2,4 kg hmotnosti
– nejkvalitnější v zimě, kůže po stažení se musí napnout pozvolna sušit a odstranit tuk,
hlava a dol. končetin. Cena – 8 – 15 Kčú ks

Výroba vlny: chov na roštech, stříž nůžkami nebo el. strojkem
cena 300-400 Kč / kg

Ustájení - drobnocohov – venkovní králikárny buď s podestýlkou nebo roštové
králičince – zděné stavby do kterých umisťujeme králíkárny
klecové – se spec. chovech na produkci masa, celokovové bezstelivové
- pro 2,4 nebo 8 ks, horní ♀ a spodní pro ♂

Chov králíku 3.

2009-11-12T22:43:00.000-08:00

Chov králíku 3.

Metody plemenitby
čistokrevná pl. – drobnochovy, v zájmovém chovatelství - liniová, příbuzenská – inbreeding křížení – u masných hybridů - ukončené, i nekonečné, meziliniové, meziplemenné

Říje
tření spodní čelisti o hrany, neklid prohrabávání podestýl., trhání chlupů z břišních a prsní krajiny - snaha o stavbu hnízda, vnější pohl. org. zduřeny a prokrveny - intervaly říje jsou velmi rozdílné od 2-20 dní - nejčastěji 6-7 dnů, trvá 2-5 dnů

Vyvolání říje u ramlice:
- umístění ♀ do prázdné klece ♂ nebo vedle
- do krmiva celer, petržel, naklíčený oves
-
Krytí ( připouštění )
- vždy přinášíme ♀ k ♂ nikdy opačně
- následuje krátké svázání, nikdy se nepokoušíme o násilné krytí
- během říje se kryje 1-2 krát, ne hned po sobě

Březost – 30 dnů
příznaky : zvýšená žravost, zklidnění , stavba hnízda

Porod - kocení
- kralice si při porodu pomáhá zuby
- mládě po olizání uloží do hnízda těsně vedle sebe a po porodu zakryje vytrhanou srstí
- bezproblémový porod 10 mláďat trvá 10 min. max. 20-30 min.
- nejčastěji v noci nebo brzy ráno
komplikace : ledabyle nebo nepostavené hnízdo
neuložení mláďat do hnízda
zranění mláďat během porodu

sežrání mláděte matkou: nevhodný kotec, rušení během a po porodu
nízká venkovní teplota
málo bílkovin - ztučnění králice

Chov králíku 2.

2009-11-12T22:40:00.000-08:00

Chov králíku 2.

Dělení podle délky srstí:
dlouhosrstá pl.: angorský králík – angora – 3,5-5 kg, vyšlechtěn v Anglii slouží k produkci angorské vlny, - za 1 rok 4 střiže = 1-1,5 kg/vlny - barva albín, leucín
králík liščí – nemá tak výrazný obrůst hlavy a končetin

krátkosrstá pl.: zvláštní utváření srsti tzv. sexismus, srst je ke kůži postavena kolmo, délka pesíků je zredukováná na délku podstavy - Rexi, Kastorex

Plemena se zvláštní strukturou srsti: - saténové pl. – hedvábně třpytivý lesk srsti
- má nápadné zjemnění srsti, všechny druhy chlupů, mají podstatně menší průměr
- silně odráží světelné paprsky

Masní hybridi
- u nás na výrobu masa se používají hybridi dovezení z Francie, Itálie, Německa, Belgie
ukazatele: jatečná výtěžnost 60%
chovatelská dospělost 4 měs.
počet vrhů za rok 7-9
hmotnost při narození 50 g
odstav -za 28 dnů
porážka 10 - 12 týdnů
spotřeba krmiv – 3-3,5 kg KKS /1 kg přírůstku
hmotnost při porážce – 2,3 – 2,4 kg
způsob chovu - ♀ 1 rok,♂ 2 roky
cena králičího masa – 100 Kč / kg

Plemenitba - ♀ jsou schopni se rozmnožovat během celého roku
- v drobnochovu nejvhodnější jaro

Způsob plemenitby:
a) přirozená – 1) skupinová ( harémový způsob ) - 1♂- 5-15♀
- na 1 týden , vysoký počet zabřezlých ♂
- dochází k vyčerpání ♂
- neznáme přesný termín porodu
2) individuální – podle připouštěcího plánu v pouštění do kotce ♀ k ♂,
- za den připustí 2 ramlice
b) inseminace – využívaná v moderních zahr. podnicích, u nás méně

Dospělost
pohl. dospělost – je závislá na plemeni
- velká a středně velká 4 měs.
- malá, zakrslá a hybridní – 3 měs.
chovatelská dospělost – doba kdy králíky zařazujeme do plemenitby
- středně a velká – 8- 10 měs.
- malá, zakrslá – 6 měs.
- hybridní – 4 měs.

Chov králíku 1.

2009-11-12T22:37:00.000-08:00

Chov králíku 1.

Význam:
- produkce masa ( bílé , dietní, málo tuku, málo cholesterolu )
- kůže ( kožešnictví, kloboučnictví )
- vlna,
- laboratorní zvíře
- hnůj
- zájmové chovatelství

Výhody :
- krátký generační interval a vysoká plodnost
- malé nároky na prostor a krmení, vysoká intenzita růstu

Nevýhoda:
- náročnost na práci
- menší možnost použití mechanizace

Dělení podle velikosti:
a) velký – hmotnost 5-9 kg,dlouhý tělesný rámec, dlouhé uši, nejsou vhodné k produkci masa,
využití pouze v zájmovém chovatelství, mají vysokou spotřebu krmiva
- Belgický obr, Moravský modrý, Francouzský beran, Velký beran
b) střední - 3-5,5 kg, plemena vhodná pro hybridizaci při výrobě masa ( masná pl.)
- Činčila velká – v mat. pozici a k laboratorním účelům
- Český albín - vysoká jatečná výtěžnost, jemná kůže
- Novozelandský bílý – nejdůležitější pro tvorbu hybridů
- masná pl. mají výborná osvalení pánevních končetin, méně podstatné je zbarvení, mají výbornou reprodukční hmotnost
- ostatní střed.pl. – Vídeňský modrý, anglický beran
c) malá – hmotnost 2 – 3,3 kg
- jemná kostra, ale zavalité tělo, jsou oblíbená v drobnochovu
- Činčila malá, Zaječí, Kuní modrý, Rys
d) zakrslá – hmotnost 0,7-2 kg
- mají velkou hlavu, kromě beranů krátké ucho
- Hermelín černooký, Zakrslá činčila, Zakrslý beran
- chovají se v mnoha barevných rázech albíni – černí, modří atd.

Chov kožešinových zvířat 3.

2009-11-12T22:33:00.000-08:00

Chov kožešinových zvířat 3.

Rozmnožování – je odlišné podle způsobu chovu
1) monogamní – chovný pár je společně od věku 8 měs. do stáří 3 -3,5 let
- jednoduchý pro chovatele nenáročný, ale není využitá potence ♂
♂ často obtěžuje březí ♀ může způsobit zmetání
- někdy u samců pokles pohlavních pudů

2) polygamní:
a) harémový – je velmi rozšířený na 1 ♂ 2-5 ♀( musí se dobře snášet často jsou sestry)
- mláďata odchovávají společně
- neznáme přesně původ proto nevhodné pro plemenné chovy
b) skupinový – ve velké ohradě 3-15 ♂, 20-150 ♂
- 2 x měsíčně prohlížet ♀ a březí se přemisťují samostatně
nev.- časté rvačky, špatná hygiena, nevyrovnané krmení
c) oborový – polovolný chov na ohrazené vodní ploše
- krmení na voru nebo na břehu
- v zimě zvířatům dělají kupky ze sena dovnitř řepa a připraví se tunely
- zvířata se odchytávají, rozdělují podle pohlaví a mají kvalitnější srst
d) přikládací – ze zootechnického hlediska je nejlepší výhodný pro plemenný chov ♂ plné využití nev. – velká pracnost

Nutrie – mají 4 páry mléčné bradavky umístěný na boční straně těla porod – 3 dny před porodem si ♀ staví hnízdo, mláďata se rodí poměrně velká 270 g
- matka sama překusuje lůžko, do 5 h mláďata sami pijí
- pokud nemá samice mléko můžeme podložit jiné samici, ale až po přestříkání desinfekcí
Odchov mláďat – do 14 dnů pouze mléko, později kaše z ovesného šrotu
- odstav 40-60 dnech
- ihned rozdělení podle pohlaví a vytvoření skupin po 5-10 zvířatech
Krmení – zelená píce, okopaniny, seno, kukuřice
- jádro jen mláďata, chovná zvířata v době rozmnožování
Způsob ustájení – chovné ohrady, chovné obory, klece bez vody, klece s vodou

Činčila
hmotnost : ♀ 0,5 – 0,8 kg, ♂ 0,4 – 0,6 kg
- nejčastější barvy : bílá, černá, perleťová, pastelová, safírová
- drobné kožešinové zv.
- pocházející z horských oblastí J Ameriky
- chová se pro velmi jemnou hebkou srst, délka 2-2,5 cm
- srst je velice hustá, protože z 1 chlupového pouzdra vyrůstá celý svazek chlupů ( 30-60)
- pesíku je málo
- původního zbarvení jsou spodní části chlupů šedomodré konec pigmentovaný
- rozmnožování – polyestrické zv.
- březost 110 dní , počet mláďat 1-2
pohlavní dospělost 5-8 měsíců, využití 2-4 roky
ustájení – je odlišné od ostatních kožešin. zv. , v dobře větratelné místnosti, v klidu - potřeby vyšší teplota nižší vlhkost
1) monogamní způsob – 1 ♂ a 1 ♀
2) polygamní z. - ♀ v jedné kleci kolem krku má límec a ♂ má přistup k několika najednou
- 1♂- 6-8♀
- mláďata odstavujeme v 6-8 týdnech, ale už od 8 dnů se přiživují krmivem matky
- nebezpečné překrmování
Krmení – speciální granulovaná krmiva
- zrniny ( pšenice, oves, ječmen, proso )
- kvalitní seno a minerální látky
- 2 x denně zbytky odstranit
- chlorovaná voda se musí převařit

Chov kožešinových zvířat 2.

2009-11-12T22:30:00.000-08:00

Chov kožešinových zvířat 2.

Chov tchořů
tchoř – tmavý světlý
šelmy žijící v Evropě a Americe, obdobně jako norek domestikací tchořů vznikla fretka

Chov pesců a lišek
Pesec
- pochází ze S Ameriky, divoce žijí i v S Africe
- má jemnou srst převážně tvořenou podsadou
- hmotnost 5 -7 kg
- výskyt ve 2 barvách – modrý, bílý
- pohlavní dospělost 9 – 11 měsíců
- říje – monoestrické ( únor –duben ) , trvá 3-6 dní, ovulace spontánní, kopulace svázání
- březost : 53 dní
- vrh – 4-18 mláďat
- využití v chovu 4 – 5 let

Liška
hmotnost: 5-7 kg
barva- bílá, stříbrná, platinová
rozmnožování – podobné jako u pesců včetně pohlavní dospělosti
řije – leden až březen, 2 – 4 dny
vrh – 1 – 10 mláďat
využití 6-9 let

Stavby pro pesce a lišky
- izolujeme je od ostatních chovů hospodářských zvířat ale i od sebe navzájem
- místa klidná, dále od tratí a cest ( sežerou, mláďata ), ale přístupná i za nepříznivého počasí
- klece obvykle pletivová včetně dna ( oka 3 x 3 cm )
- velikost klece 130 x 100 x 100 cm, zadní stěna je plná
- pro odchov mláďat jsou tzv. boudníky dva typy s uskladnitelným hnízdem nebo bez hnízda (
nevystýlají se) musí být tepelně izolující bez puklí
- zásadně se nestaví budníky se společnými mezistěnami

Hlavní rozdíly mezi pescem a liškou
liška má - hrubší srst, více pesíku než pesec, ( pesec – má hlavně podsadu )
- delší srst, ukončen konec oháňky ( ocas ) tzv. květem což je rozšíření
- líhá pouze 1 za rok, pesec 2 x
- delší ušní boltec, delší končetiny a protáhlejší hlavu

BÝLOŽRAVÁ KOŽEŠINOVÁ ZVÍŘATA

Nutrie
- přirozeně žije v J Americe v koloniích podél řek( dříve název bobr argentinský, bobřík)
- hmotnost : ♀ 5-6 kg, ♂ 12 kg
- rozmnožování: polyedrické zvíře, opakuje se říje co 25-30 dní, trvá 2-4 dny březost – 130 dnů ( 2 vrhy ročně ), pohlavní dospělost – 5 měsíců, chovatelská dospělost – 8 měsíců , vývrhu 4-6 mláďat odstav 40-50 dnech, využití v chovu 3-4 roky, - ovulace je provokovaná – folikuly dozrávají a praskají až po spáření

Chov kožešinových zvířat 1.

2009-11-12T22:26:00.000-08:00

Chov kožešinových zvířat 1.

u nás kolem roku 1930 založeny první chovy
význam: surovina pro kožešnictví, kloboučnictví
tuk pro kosmetický průmysl, nutrie i pro maso
jsou závislé na přísunu krmiva proto se zakládají poblíž jatek

rozdělení:
1) masožravá
a) kunovití : norek, tchoři, kuny
b) psovití : liška, pesci
c) medvídkovití : mýval
- výjimečně některé skvrnité kočky, psi
2) býložravá – a) hlodavci: nutrie, činčily, bobři, ondatry b) zajicovití: králík

1) MASOŽRAVÁ
Chov norků - norek americký – je větší a má kvalitnější kožešinu než norek evropský, proto byl
odchytáván v Kanadě a na Aljašce. Je chován farmářský na celém světě
hmotnost: ♀ 1 – 1,5 kg, ♂ 2 – 2,5 kg

Plemenitba :
říje – únor, březen, tzv. provokovaná ( 1-2 dny po kopulaci )
- opakuje se co 7 – 9 dní
- 3 – 4 cykly dozrávaní vajíček
příznaky: již koncem ledna, neklid, ♀ se vozí bříškem po pletivu klece
připouštění - ♀ se přenáší do klece k ♂, pokud se ♀ brání není v říji, zkoušíme za 2 dny
- dojde-li ke svázání opakujeme za 8 – 10 dní, březost – skládá se s tzv. klidového období latentní stádium může trvat do 40 dnů
- vlastní vývoj 25 – 30 dní, porod – většinou v noci, výjimečně i 2 porody v rozmezí 3-7 dnů
- nechává se 8 mláďat ostatní vkládáme do vrhu mladšího méně početného
- mláďata se rodí holá, slepá s uzavřenými zvukovody, nedokonalou termoregulací o hmotnosti 7-8 g

Zbarvení – za účelem získání co nejvíce počtu barev se využívá přesné genetiky - zvířata se zařazují do několika skupin – řad
hnědá řada – pastelový
modrá řada – platinový, safírový
béžová řada – perlový norek, palomino standardní - k chovu se používají zvířata nepříbuzná

Ustájení – individuální – v klecích 80 -40 cm, výška tak aby se norek postavil - ze zadní strany budníky se stelivem
Krmení – 80-85 % živočišného původu ( především vnitřnosti, svalovina, tvaroh )šroty, zelenina

Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 1y

2009-11-12T22:20:00.000-08:00

Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 2

Střevo
nejdelší část trávicího traktu
vstřebávání základních složek do krve tvorba trávicích šťáv
chemické zpracování
jsou zavěšena na okruží (zdvojená pobřišnice)
u masožravců tvoří 5-ti násobek délky těla, skot 20-ti násobek

1) TENKÉ STŘEVO
- je nejdůležitějším orgánem trávení a vstřebávání
- trávení probíhá za účinku PANKREATICKÉ ŠTˇÁVY (šťávy slinivky břišní) žluč, vlastní střevní šťávy
a) Dvanáctník – navazuje ne žaludek - je krátký - vyúsťuje do něj vývod jater (žluč) a slinivky břišní
b) Lačník – nejdelší úsek - kličky
c) Kyčelník – velmi krátký - rovný - ústí do slepého střeva

2)TLUSTÉ STŘEVO
a) Slepé střevo – tvoří vak
b) Trakčník – je nejdelší
c) Konečník–uzavírají ho dva mohutné svěrače a to z žíhané svaloviny

Trávicí žlázy
Patří sem:
1) Slinné žlázy
2) Játra
3) Slinivka Břišní – (Pankreas)

1) Slinné žlázy
3 páry: - příušní - podčelistní - podjazyčné - vylučují sliny do dutiny ústní
- jejich funkce: - zvlhčují a ředí potravu - ulehčují polykaní - jsou vylučovány nepřetržitě
2) Játra
jsou největší žlázou v těle, význam: - krvetvorba v embrionálním stádiu, detoxikace(zachycení látek) látek přijatých potravou, tvorba žluči, zásobárna živin a krve
Žluč : - tekutina - hromadí se ve žlučníku - odvádí se žlučovody do Dvanáctníku - tráví tuky - podporuje Peristaltiku - dezinfikuje potravu
3) Slinivka břišní
Pankreas
vylučuje pankreatickou šťávu do dvanáctníku
Pankreatická šťáva: - nejdůležitější trávicí šťáva
- obsahuje enzymy –
MALFÁZA–štěpení cukru
LIPÁZA – štěpení tuků
PRIPSIN – štěpení bílkovin
AMYLÁZA – štěpení bílkovin
Produkuje hormony: - Inzulín - Glukagon

Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 1

2009-11-12T22:17:00.000-08:00

Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 2

Žaludek
- vakovitý orgán uložený v břišní dutině
- slouží k přechodnému uskladnění potravy a jejímu mechanickému a chemickému zprac.
- podle utváření žaludku dělíme na:
1) Monogastrická – mají jednokomorový žaludek
2) Polygastrická – mají předžaludky

1) Monogastrická:
Jednoduchý žaludek: - pouze žlaznatá sliznice - (pes)
Složitý žaludek: - část bez žláz podobná funkce jako předžaludek žláznatá - (prase, kůň)
2) Polygastrická:
Předžaludky: -jsou tři
a) bachor
b) čepec
c) kniha
- schopnost přijmout velké množství potravy, později ji zpracovat
- mají bezžlaznatou sliznici

a) bachor
-skot - obsah 120 litru (ovce 20 l.)
- leží v levé části dutiny břišní
- člení se na vaky
- uskladnění krmiva pak spět do dutiny ústní po přežvýkání spět do bachoru, kde mikroorganismy (BACHOROVA MIKROFORA) rozkládají celuozu

b) čepec
- mezi bachorem a čepcem je tzv. čepcobachorové ústí trvalé otevřené
- další rozmělnění
- zachycení cizích těles
- ve 2 fázích posun do knihy
- má objem u skotu 5 – 8 litrů

c) kniha
- rozmělnění a filtrování potravy (zbavuje se přebytečné vody)
- má obsah 10 – 12 litru
- mikroorganismy se cestou s potravou zahubí – jejich těla jsou zdrojem plnohodnotné bílkoviny
vlastní žaludek
- obsah 10 litru
- je spojen s knihou v knihoslezovém ústí a je zakončen vrátníkem –
- žláznatá sliznice s mnoha záhyby
- dojnice za 24 hod. vyloučí 40 – 80 litru žaludečních šťáv

Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 1

2009-11-12T22:02:00.000-08:00

Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat

Jejím úkolem je přijmout mechanicky a chemicky zpracovat potravu, využitelnou část vstřebat do krve a zbytky vyloučit z těla ven.

Části trávicí soustavy:
a) Trávicí trubice
b) Trávicí žlázy

Trávicí trubice
Části trávicí trubice:
- dutina ústní
- hltan
- jícen
- žaludek -bachor - čepec - kniha
- střevo –tenké – dvanáctník - lačník - kyčelník
- tlusté - slepé - trakčník - konečník
Dutina ústní
- strop tvoří tvrdé a měkké patro, spodina je vyplněna jazykem – hrot jazyka
- tělo jazyka
- kořen jazyka
- jazyk: - je tvořen žíhanou svalovinou, krytou sliznicí ze zrohovatělým epitelem (vícevrstevným) - napomáhá mechanickému zpracování potravy - orgán chuti
- zuby: - mléčné, trvalé
- dělení – řezáky – slouží k uchopení potravy
- u přežvýkavců chybí v horní čelisti
- od mediální roviny – klišťáky, středáky, krajáky
- špičáky – u masožravců a prasat výrazné
- třeňáky – slouží k drcení potravy
- stoličky – jsou pouze trvalé
- slouží ke žvýkání
Hltan
- kříží se zde trávicí a dýchací cesty
- základní stavební tkáň – svalovina
- ve stěně hltanu je 7 otvorů – 2nosní otvory
- 2 sluchové otvory (eustachová trubice)
- 1ústní otvor
- 1 do hrtanu (záklopka, brání vniknutí krmiva do plic)
- 1 do jícnu
Jícen
- trubicový orgán
- spojující hltan ze žaludkem, svěrač s bachorem v podobě nálevky (česlo) je zde svalová vrstva ze žíhané svaloviny
- ptáci - vole