Molekulární základy dědičnosti, podstata genu a genetický kód
2) Molekulární základy dědičnosti, podstata genu a genetický kód
Genetika je nauka o dědičnosti a proměnlivosti organismů. Dědičnost je schopnost organismů uchovávat soubory genetických informací a předávání je svým potomkům. Svými principy zabezpečuje dědičnost stálost druhu a způsobuje podobnost a rozmanitost.
Molekulární základy dědičnosti
Nukleové kyseliny
Nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin, tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Rozlišujeme DNA a RNA.
DNA je deoxyribonukleová kyselina, dvouvlákevná a skládá se z nukleotidů a ty zase z cukru (deoxyribóza), fosfátového zbytku a báze – adeninu, thyminu, cytosinu a guaninu, kde na základě komplementarity dochází k vytvoření vazby A-T a G-C.
RNA je jednovlákevná nukleová kyselina, která zajišťuje přenos genetické informace z DNA do struktury bílkovin a v organismech je obsažena v těchto typech:
– m-RNA – mediátorová RNA, která obsahuje přepis informací z DNA o primární struktuře bílkovinné molekuly.
– r-RNA – je součástí rybozomů, kde probíhá proteosyntéza
– t-RNA – transferová kyselina, která přenáší aminokyselny z cytoplazmy na místo syntézy bílkovin (ribozomy), kde jsou spojovány do peptidických řetězců, pro každou aminokyselinu existuje alespoň 1 t-RNA
Nukleotid je základní stavební jednotka nukleových kyselin.
Genetický kód je soustava biologicky podmíněných pravidel, podle kterých jsou k jednotlivým kodonům (tripletům) přiřazovány určité aminokyseliny.
Pořadí nukleotidů tak řídí pořadí aminokyselin v molekule bílkoviny.
