ČELISTNATCI 2: PARYBY – žraloci, rejnoci

Paryby nemají plynový měchýř.

Formy žraloků žijících ve volné vodě se proto musí neustále pohybovat,aby neklesaly ke dnu.
Jejich měrnou hmotnost snižuje také velký obsah tuku v objemných játrech. Stálým pohybem je také zajištěn i neustálý tok vody nutný k dýchání. Dýchacími orgány jsou žábry. Proud vody nabraný ústy omývá žaberní lupínky přirůstající na žaberní přepážky z obou stran a vytéká většinou pěti,u některých druhů šesti až sedmi žaberními štěrbinami. Zvýšený obsah močoviny v krvi vyrovnává osmotický tlak mořské vody. Nadbytečné soli jsou z těla odstraňovány rektální žlázou.
Podle zp. rozmnož. jsou paryby nejednotnou skupinou. Známe druhy vejcorodé, vejcoživorodé, živorodé. Vajíčka vejcorodých druhů jsou poměrně velká až 30 cm. dlouhá u žraloka velrybího. Jsou krytá rohovitými obaly s vláknitými výrustky, jimiž se a zchycují na rostlinách, nebo jsou na povrchu opatřena spirálou, která je pevně drží mezi kameny. Zárodek je vyživován ze žloutkua částečně i z mořské vody. Výřiva zárodků u živorodých je zajištěna krevním oběhem matky .
Za vejcoživorodé jsou považovány druhy jejichž zárodky jsou vyživovány žloutkem a sekrety ze stěn vejcovodů. U některých druhů žraloků byl zjištěn nitroděložní kanibalismus,kdy vyspělejší zárodek požírá méně vivinuté. Doba zárodečného vývinu je dlouhá ,většinou několik měsíců,ale u některých trvá i déle než rok.

Za největšího žraloka je považován žralok velrybí dosahující délky až 18 m., který se živí stejně jako další velký druh žralok veliký planktonem. Filtraci vody umožňují protažené zuby v dutině ústní a husté paprskovité výrustky na vnitřní straně žaberních obloků. U žraloka lidožravého byl zaznamenán dosud největší počet útoků na člověka . Mezi žraloky patří i vejcorodé často pestře zbarvené máčky a tvarově nápadní kladivouni s příčně rozšířenou přední částí hlavy viz.obr.str.120

REJNOCI
Rejnoci rodu RAJA mají převážně kosočtverečný obrys těla . Parejnoci rodu TORPEDO s oválným obrysem těla jsou vyzbrojeni elektrickými orgány vzniklými z přeměněné kosterní svaloviny. Největší zástupci rodu MANTA žijí volně ve vodě a živí se zooplanktonem a malými rybami.