Akční potenciál

Nadprahové podněty pak vyvolávají vznik spiku. Určitou dobu po vzniku jednoho akčního potenciálu však membrána nereaguje (Na-K pumpa)– je v refrakterní periodě. Refrakterní perioda obecně omezuje počet akčních potenciálů, které se mohou vytvářet na membráně v určitém časovém úseku.
Akční potenciál můžeme přinést na membránu uměle na kteroukoliv část axonu. Potenciál se pak šíří na obě strany po nervovém x svalovém vlákně na základě depolarizace sousedních úseků. Vznikají dceřiné potenciály, které vyvolávají další šíření podél membrány – nemůže je vyvolat nazpět, protože tam je membrána necitlivá (refrakterní perioda). Šíření je možné jen jedním směrem. Je-li přirozeně přivedený vzruch v rámci vlastností neuronu tak je vždy přiveden na dendrit odkud pokračuje na tělo a axon. Je tedy usměrněno a je jednosměrné. Také u té umělé formy je pochopitelně jednosměrné, protože přes dendrity není možno vést vzruch odstředivě a vzruch tam končí. U svalového vlákna je schopnost šíření na obě strany plně zachována.

U obratlovců se šíří vzruch skokově-saltatorně díky myelinovým pochvám.
Různá rychlost vedení od několika m/s až po 120 m/s. Rychlost šíření závisí na primární vzdálenosti šíření (průniku) depolarizovaného proudu. Zvětšení tahu proudu se dosahuje zmenšení odporu = zvětšením vnitřního objemu vlákna.