13. CHARAKTERISTIKA STRUNATCŮ (CHORDATA)
Obecné znaky:
– mnohobuněční živočichové, jejichž tělo je tvořeno třemi zárodečnými listy (ektoblastem, entoblastem a mezoblastem)
– mají druhotnou dutinu tělní
– dvoustranně souměrní, segmentace coelomových útvarů a řady ústrojů vzniklých z coelomu (souměrnost a segmentace může být v dospělosti potlačena, ale projevuje se vždy během ontogeneze)
– během zárodečného vývoje strunatců se uzavírají prvoústa a později se v jejich místě tvoří řitní otvor; ústní otvor se prolamuje druhotně, na opačné straně těla
– hltan (přední oddíl trávicí trubice) je proděravěn žaberními štěrbinami, které jsou původně po stranách ve větším počtu párů; žaberní štěrbiny jsou u původně vodních skupin přítomny i v dospělosti a ústí buď do obžaberního prostoru, nebo přímo ven z těla; u suchozemských skupin se žaberní štěrbiny zakládají během zárodečného vývoje a později zarůstají
Zvláštní znaky:
– vnitřní kostra, jejímž základem je struna hřbetní (chorda dorsalis), která vzniká z ektoblastu hřbetní strany prvostřeva; je to elastická tyčinka probíhající tělem pod nervovou soustavou a nad trávicí trubicí; je zpravidla tvořena vakualizovanými buňkami o velkém vnitřním napětí