12.3.3 Blešivec potoční
12-15 cm V. -VIII. Náš nejrozšířenější a nejhojnější blešivec s tělem zploštělým ze stran, žije v tekoucích vodách, kde se pohybuje na boku mezi rostlinami i pod kameny. Nesnáší znečištěné vody. Zimu přečkává zahrabán v písku nebo bahně. Živí se mrtvými těly živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, listím.
12.3.4 Rak říční
– Rak říční měří 100 – 200 mm, má tvrdou vnější kostru, článkovanou na nohách a ocasu. Na hlavě má dva páry tykadel a oči na stopkách.
– Tykadla slouží jako hmatový a chuťový orgán.
– Přední nohy končí klešťovitými klepety, jichž rak používá při uchopení potravy a k obraně. Zbývající čtyři páry nohou používá k chůzi.
– Raci plavou nebo vyrážejí směrem pozpátku úderem svého silného, zploštělého, svalnatého ocasu. – Jak raci rostou, svlékají a odvrhují krunýř.
– Pokryv těla svlečeného raka i jeho nohou a klepet je měkký a rak obvykle zůstává v úkrytu, dokud mu krunýř neztvrdne. Mladí raci se svlékají několikrát za rok,až dorostou do plné velikosti.
– Raci se živí drobnými živočichy a rostlinami, jsou však obvykle i mrchožrouti, živící se rostlinnými i živočišnými odpadky. Požírají dále také larvy hmyzu, plže, červy, jiné korýše, malé rybky a jiné živočišné látky. Druhy ryjící v zemi požírají kořeny rostlin. Raci se zase stávají potravou ryb, žab, želv, hadů, vodních ptáků a některých savců, např. mývalů.
