10.3 Hlavonožci (Cephalopoda)
Hlavonožci měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 20 m). Mají dvoustraně souměrné tělo a chapadla.Chapadel je u jednoduchých druhů, jako je loděnka, okolo 30 až 90 a jsou krátké. Vyspělé druhy jich mají méně, zato jsou delší a mají přísavky. desetiramenatci mají 8 kratších chapdel a 2 delší a chobotnice mají 8 stejně dlouhých. Chobotnice mohou přijít o několik chapadel, která jim znovu dorostou.Pohybují se třemi způsoby, buď pomocí vlnění ploutevního lemu nebo chapadel nebo vytlačování vody ze sifonu. Tento tryskovitý pohyb umožňuje některým menším druhům vyskakovat nad hladinu.Dýchají žábrami..Dnes žijící hlavonožci se dělí se na skupiny čtyřžábří (loděnka) a dvoužábří (chobotnice, oliheň, …).Většinou gonochoristé, pohlavní dimorfismus. Mají přímý vývin. Obvykle po páření hynou. Samec hektokotylovým chapadlem přenese spermie k samici a následně obvykle uhyne. Samice se ještě stará o vajíčka, a protože nepřijímá potravu, krátce po jejich vylíhnutí hyne. Při nebezpečí unikají dozadu prudkým vypuzováním vody z plášťové dutiny nálevkou a vystřikují tmavý sekret z tzv. inkoustové žlázy. Dříve měli všichni hlavonožci svou schránku, dnes ji má jen málo zástupců, např. loděnka. Začala se přemisťovat dovnitř těla. Sépie má sépiovou kost, další desetiramenatci jen meč (schránka) a chobotnice nemají zcela nic. Zástupci: sépie obecná, chobotnice obecná, krakatice obrovská (největší hlavonožec, až 30 m).
proč nikde nenapíšete čím se živí