UROGENITÁLNÍ SOUSTAVA

UROGENITÁLNÍ SOUSTAVA
Úkolem vylučovací soustavy je vylučování zplodin metabolismu a dále udržovat osmotickou rovnováhu vnitřního prostředí. I přesto, že pohlavní soustava má zcela jinou fci jsou spolu morfologicky i funkčně spojeny.
Vylučování – exkrece je zajišťována ledvinami, u larválních stádií a ocasatých jsou to pronefrické ledviny, u žab pak mezonefrické ledviny – opistonefros. Základním stavebním kamenem ledvin jsou nefrony, které jsou tvořeny ledvinovými kanálky a ledvinovými tělísky. Tělíska jsou složena z klubíček vlásečnic – glomerulu a počátku Bowmanova váčku – nefrostomu. Principem je vlásečnicovou tepnou „znečištěnou“ krev nahnat do klubíčka vlásečnic – glomerulu. Zde se v Bowmanově váčku zbaví nežádoucích metabolitů, které jsou odsud odváděny ledvinovými kanálky a vzniká tzv. primární moč. Ta je navazujícím ledvinovým kanálkem odváděna do dřeně ledvin. Ještě na cestě proběhne resorbce (vstřebání) vody, některých solí a glukózy. Tak vzniká konečná podoba moči, která je odváděna z dřeňové části ledvin močovodem přes močový měchýř do kloaky. Někdy může měchýř sloužit i jako zásobník vody.
Obojživelníci jsou gonochoristé (odděleného pohlaví). Rozmnožovací soustava je tvořena. 1) pohlavními žlázami – párovými gonádami, u samců jsou to varlata, u samci vaječníky – ovarium. Pro obojživelníky je typická velmi jemná hormonální rovnováha, kdy o pohlaví mohou rozhodovat jak vnější vlivy (teplota vody, za vysokých teplot při vývoji se rodí převaha samců), tak i vnitřními vlivy, jako je např. stárnutí jedince.
2) Vývody pohlavních žláz: vajíčko se po uvolnění dostane do vejcovodu (v přední části se tato oblast nazývá Müllerův vývod) a dále do dělohy, která ústí do kloaky. U samců se spermie do kloaky dostávají stejnou cestou jako moč – Wolffovými chodbami, chámovod zde není vytvořen. 3) Pářící orgány jsou vyvinuty vzácně – u červorů, kteří mají vychlípitelný zadní konec kloaky tvořící kopulační orgán.
Vývoj jedince je nepřímý, od vajíčka po dospělce probíhá přes stádium larvy. U žab se larva nazývá pulcem. Postupně se u larvy vyvíjejí končetiny: u ocasatých nejdříve přední, u žab je tomu naopak. Larvy se metamorfózou přeměňují v dospělce. Metamorfóza je řízena hormony ze štítné žlázy. Neotenie je stav, kdy si dospělci některých druhů ponechávají určité znaky larev, při dosažení reprodukční schopnosti.