Systém a evoluce hub

4. Vlastní houby ( eumycota ) – mají vláknité přehrádkované mycelium a nepohyblivé spory . Jsou to jednobuněčné, většinou však mnohobuněčné houby. Buněčné stěny jsou z chitinu a glukanu. Jde o saprofytické, saproparazitické, parazitické i symbiotické organismy. Rozeznáváme zde 3 třídy :

a) Houby spájivé ( zygomycetes )
Jsou složkou půdní mikroflóry, významně se podílejí na rozkladu organické hmoty
Tvoří trubicovité mnohojaderné podhoubí , ve stáří nepravidelně přehrádkované.
Rozmnožování
– nepohlavní pomocí konídií ( nepohlavních výtrusů ), vznikajících ve výtrusnicích na sporangioforech
– pohlavní – spájením, tzn. spojením dvou různopohlavních hyf, kdy dvě větve rostou proti sobě, dotykem se oddělí oba konce od ostatního podhoubí za vzniku gametangia. Ty splynou v diploidní zygotu a vytvoří se zygospora, která vyklíčí v sporangiofor zakončený výtrusnicí ( sporangiem ) a v ní vznikají haploidní výtrusy.

Zástupce je např. plíseň hlavičková, která se vytváří na špatně uskladněných
potravinách nebo kropidlovec černavý ( taky chleba, tam kde jsou sacharidy )

b) Houby vřeckovýtrusné ( Ascomycetes )
Je to nejpočetnější skupina hub, jsou zde houby mikroskopických i mikroskopických
rozměrů a převažují saprofyté. Mají kyjovité výtrusnice, tzv. vřecka.
Skládají se z mycelia a přehrádkovaných hyf. U některých se vyskytuje plodnice, buněčná stěna je především z chitinu.
Rozmnožování
– nepohlavní – vytvoří se plodničky nebo nosiče, které nesou konidie, u kvasinek probíhá pučení
– pohlavní – 2 fyziologicky odlišné výtrusy klíčí v primární mycélium, která se za příhodných podmínek přiblíží a smísí se a vytvoří se sekundární mycélium ( dvojjaderné ). Ty konce sekundárních mycélií pak kyjovitě zduří a vzniká vřecko ( accus ). V něm spolu splynou jádra, proběhne meióza a mitóza a tak vznikne 8 haploidních výtrusů, pak se vřecko otevře a výtrusy se dostanou do prostředí.

Zástupci jsou například paličkovice nachová, poté houby způsobující choroby
užitkových rostlin – šedé plesnivění jahod, strupovitost jablek nebo hrušek,
štětičkovec,…