Kůže( cutis, derma)

Kůže( cutis, derma)
– na povrchu těla, v otvorech jako sliznice
– odděluje vnitřní prostředí organismu od zevního prostředí
– plocha kůže: 1, 5- 1, 7 m2
– funkce kůže:
ochranná( kryje povrch těla)
vylučovací( pot, maz)
zásobní( ukládání podkožního tuku pod kůži)
termoregulační
tvorba vit D z provitaminu- ergosterol
smyslová (čidla v kůži- mechanické, tepelné, bolestivé počitky)
resorpční( zdravá kůže- poměrně malá, popálená- velké)
Stavba kůže: pokožka a škára
podkožní tukové vazivo

Pokožka( epidermis)
– svrchní vrstva kůže
– mnohovrstevný dlaždicovitý epitel( buňky hustě vedle sebe)
– velká schopnost regenerace
2 vrstvy: dolní – zárodečná, buňky se stále dělí( vytlačují starší k povrchu)
– obsahuje pigment – melanin( ochrana před UV zářením)
horní – zrohovatělá, špatně vyživovaná, postupně se odlupuje( odumírá)

Škára( corium) – vazivová vrstva (pevná a pružná)
– proti pokožce vybíhá výběžky(papily)- dobře patrné na dlaních a chodidlech- lišty- tvoří
papilární linii- nachází se v ní cévy a nervy( asi 40 kapilár na mm2 ) základ pro daktyloskopii
– uložení čidel:
čidla bolesti – volná nervová zakončení
čidla dotyku – hmatová( Meissnerova) tělíska
čidla chladu – Krauseova tělíska Þ komplexní kožní vjem
čidla tepla – Ruffiniho tělíska

Podkožní vazivo( tela subcutanea)
– uložené pod škárou, v různých místech různě bohaté na tuk
– nachází se v něm čidla tlaku a tahu- Vater- Paciniho tělíska
– řídké podkož. vazivo umožňuje značnou pohyblivost kůže(např.na krku,čele)

Přídatné kožní orgány – kožní deriváty
Vlasy a chlupy – vyrůstají z vlasové cibulky ukotvené ve vlasové pochvě ve škáře
– vznik: vchlipování zrohovatělé pokožky( keratinizace)
– cibulka – živá, koncová část vlasu- neživá; na průřezu vlasu- několik vrstev
– barva závisí na množství pigmentu a mazu( obsah vzduchu- lom světla- šedivění)
– k vlasové pochvě se upíná hladký sval – vzpřimovač vlasu, chlupu
Typy ochlupení: vlasy( capili) – 200- 300 na cm2 , tvar a barva- plemenné rozdíly
obočí( supercilia) , řasy( cilia) , vous ( barba)
další chlupy: ve zvukovodu, nose, podpaží, ve stydké krajině
Ochlupení: primární( laguno)- 4. až 8. měsíc embryonálního vývoje
sekundární – vlasy, chlupy po těle
terciární – diferenciace v pubertě

Nehet( unguis)
– vyrůstá z nehtového lůžka, zrohovatělá destička, kryta kožním záhybem

Kožní žlázy

Potní žlázy( glandulae sudoriferae) – tubulózní, vyúsťují na povrch potními póry
– nejvíce jich je v podpaží, na čele, dlaních, ploskách noh
– tvoří pot( sudor) – obsah: 98, 5%- 99% vody, 0, 6 % NaCl, rozpuštěné OL
(močovinu, NK, aminokyseliny…)-tvorba z tkáňového moku;denně 0,5l-10 l
– termoregulační, vylučovací fce

Mazové žlázy( glandulae sebaceae)
– alveolární, vyměšují maz( sebum) do pochev vlasů a chlupů
– chybí na dlani a plosce nohy
– fce: ochrana kůže před vysycháním, vlasy a kůže- vláčné( vlasy- nelámavé)

Apokrinní žlázy( sexuální, pachové)
– produkce specificky zapáchajících výměšků, činné až v pubertě
(v podpaždí, okolí konečníku, v kůži pohlavních orgánů)

Mléčná žláza(glandulae mammariae)
– největší kožní žláza v těle,smíšená(alveolární i tubulózní),založena u
obou pohlaví(u žen-vlivem hormonů se v pubertě zvětšuje)růst prsů-mammae
– složená z 15- 20paprsčitě uspořádaných žlázových laloků( obklopené
větším množstvím tukového vaziva)® mlékovody® sbíhají se a vyúsťují
® na prsní bradavce;tvorba mléka-laktace(vlivem hormonů na konci těhot.)

Choroby kůže
– mechanické poškození( otlaky, puchýře
– plísňová onemocnění( porucha vnitřních orgánů)
– paraziti- klíště, vši, blechy, svrab( zákožka svrabová)
– trudovina- akné( ucpávání mazových žláz- bakteriální infekce- Propionobacterium acnes)
– alergické projevy, kopřivka, ekzémy
– bradavice- virový původ
– rakovina kůže- často z pigmentových buněk- melanom, vliv UV záření

Termoregulace
– člověk- teplokrevný
– stálá tělní teplota( endotermie),během dne mírně kolísá-dáno biorytmy: nejnižší- od 00- 06 ráno
mezi 36- 37 °C nejvyšší-při denní aktivitě(okolo 18.h )
– stálá tělní teplota- důsledek rovnováhy mezi tvorbou a výdejem tepla
Tvorba( produkce) tepla – chemický děj
– vedlejší produkt metabolismu( hlavně svaly a játra)
– zvýšené nároky- třesová a netřesová tvorba tepla
Výdej tepla – fyzikální děj- sálání( vyzařování tepla do prostředí)- až 60% všech tepelných ztrát
– odpařování potu( pocení) a vody při dýchání( asi 25% celkových tepelných ztrát)
– proudění tepla- v závislosti na rychlosti výměny vzduchu těsně při povrchu kůže
( vítr výměnu urychluje- až 15% celkových tepelných ztrát)
– vedení tepla-převod tepla z povrchu těla do okolního prostředí(asi 3% tepel. ztrát)
Řízení stálé tělní teploty
– zabezpečuje termoregulaci
– centrum ( termostat) v hypotalamu
– čidla v kůži a cévách- zjišťují teplotu
– nervové řízení- zajišťuje rychlé reakce- regulace průsvitu kožních cév, pocení, třes kosterního svalstva
– hormonální řízení- hormony štítné žlázy( thyroxin)- dlouhodobé adaptace na chlad
– hormony dřeně nadledvin( kortisol)- rychlejší reakce na ochlazení
– otužování- trénink termoregulačních mechanismů

Poruchy termoregulace
– podchlazení( hypotermie)- pokles teploty vnitřních orgánů( pod 26°C- selhání srdce)
– silné lokální podchlazení- omrzliny
– přehřátí( hypertermie)- úžeh- v horkém prostředí, znemožněno pocení; nad 42°C- nevratné poruchy mozku
– sluneční úžeh= úpal
– „obranná hypertermie“- vliv působením některých látek(např. bakteriální jedy), zvýšená tvorba protilátek
– nad 38°C- horečka