Krev-krevní skupiny

Bílé krvinky( leukocyty)
– rozmanité buňky, význam pro imunitu, obranná funkce
– policejní aparát lidského těla- schopnost ničit nepatřičné částice, cizorodé látky, vytváří protilátky
– antigen- samostatná bílkovina, která vyvolává imunitní reakci
– v 1 mm3 je 4000- 10 000 leukocytů( obě pohlaví stejně), počet vzrůstá při infekci
životnost- různá( několik hodin, dní, měsíců, někdy roky, celý život)
– průměrně zlikviduje 30 bakterií
– pravé jaderné buňky, podstatně větší než erytrocyty( 7- 25mm)
– vznik z kmenových buněk kostní dřeně
dělení: granulocyty- členěné jádro
– neutrofilní- barvitelné neutrálními barvivy( 70%)- pohlcují cizorodé částice
– bazofilní- barvit. zásaditými barvivy( 1%)- produkují protisrážlivou látku- heparin
– eosilní- barvit. kyselými barvivy(1-3%)- pohlcují cizorodé částice

Agranulocyty( nečleněné jádro, bez granulí)
– monocyty- největší( tvoří retikuloendotelovou soustavu) 2-8%
-po výstupu z krve do tkání se mění na makrofágy-fagocytóza(schopny pohlcovat cizorodé částice)
– lymfocyty- z kmenových buněk kostní dřeně

– schopnost pohybu- amébovitý( přelévání cytoplazmy) 2mm/hod
– schopnost diapedézy- prostupování stěnami vlásečnic
( baktérie- zdroj chemotaxe pro leukocyty)
2 typy lymfocytů: lymfocyty T- dozrávají v brzlíku
– vykonávají buněčnou imunitu
( proti transplantovaným tkáním, nádorovým buňkám, buňkám napadených viry)
lymfocyty B- humorální imunita
– na povrchu receptory pro vazbu antigenu; vazbou s antigenem se dělí a přeměňují na plazmatické
buňky, vytváří protilátky( imunoglobuliny)
– první setkání s antigenem-primární imunitní reakce- pomalá
– druhé setkání- sekundární reakce- velmi rychlá a účinná( protože jsou v těle přítomny buňky
s pamětí na předchozí setkání; využití- aktivní imunizace- očkování)

Imunita
– specifická- zprostředkovaná imunitním systémem
– nespecifická- přirozená odolnost proti původcům infekcí, cizorodých částic,nádorových buněk…
– podmíněna geneticky
– podílí se na ní:lidská kůže,sliny(lysozym-baktericidně působící)HCl v žaludku,fagocytující látky
– interferony- bílkovinné látky, které produkují buňky napadené viry( vážou se na receptory zdravých buněk® buňky se stávají virurezistentní)
– zvýšení tělesné teploty pomocí pyrogenů( uvolňované něk. leukocyty)®zvýšení t působí
nepříznivě na metabolismus patogenních částic

krevní destičky( trombocyty)
– úlomky buněk kostní dřeně, nepravidelný tvar
– v 1mm3 se nachází 250 000 – 300 000 trombocytů , v krvi žijí jen 2- 4 dny
– význam při srážení krve
Zástava krvácení- hemostáza- životně důležitá
1. zúžení cév v místě zranění
2. nahromadění trombocytů v místě zranění
3. srážení krve( koagulace)
Srážení krve
– při poranění cévy se trombocyty na vzduchu( i poranění tkání) rozpadají a uvolňují enzym trombokinázu®
® za přítomnosti Ca2+ přeměňuje protrombin( z krevní plazmy)®trombin®jeho účinkem se mění fibrinogen
( rozpustná bílkovina v plazmě)® fibrin( nerozpustný)
– fibrin vytvoří síť vláken, která zachytí krvinky® vytvoří se krevní zátka( krevní koláč-sraženina)® vytlačuje krevní sérum( plazma bez fibrinogenu)
– po ukončení srážení se aktivují protisrážlivé faktory- heparin, antitrombin, protein C

Krevní skupiny
1900- objeveny 3 skupiny
1907- Jan Jánský objevil 4. skupinu
smísí- li se krev jednoho člověka s krví jiného, může dojít ke shlukování( aglutinace)® ucpání cév
– podstatou je imunitní reakce antigenu s protilátkou
– na erytrocytech- látky shlukovatelné- antigeny: aglutinogeny ( aglutinogen A; B)
– v krevní plazmě-protilátky: aglutininy ( aglutinin anti- A; anti-B)
O- univerzální dárce AB- univerzální příjemce

Rh- faktor
– látka povahy aglutinogenu; prokázána u Makaka rhesus
Rh+- pozitivní( 85% populace) Rh– negativní( 15% populace)
anti- Rh- nejsou vrozené- vytváří se za určitých okolností ( při transfúzi; v těhotenství)

tranfúze- krevní převod- při úrazech, operacích, otravy, krevní choroby; autotransfúze
– krev se uskladňuje v krevních konzervách
– přidává se protisrážlivé činidlo, glukóza( uchovává se 21 dní, při teplotě +2- 4°C)
– od zdravých osob
– požadavky: souhlasné krevní skupiny, bezinfekčnost

– krev plní své funkce pokud koluje v těle
– u člověka je uzavřená oběhová soustava
– malý a velký krevní oběh( objev KO- poč. 17. st- William Harwey)
– krev koluje v cévách a srdci; uspořádání oběh. soustavy- krev teče po tlakovém spádu