Rostlinná pletiva

– vytvářejí se při přechodu na souš, typické pro vyšší rostliny
Pletivo(tkáň)- soubor buněk se stejnou stavbou a funkcí(buňky v pletivech propojeny- plasmodesmy)
vyšší celky pletiv- systémy(soustavy) pletiv, histologie- věda, která se zabývá studiem pletiv
idioblasty- jednotlivé buňky v pletivech s odlišnou funkcí, obsahem a tvarem( buňky mléčnic)

Dělení pletiv
– podle vzniku: pravá pletiva- dělením buněk dělivých pletiv(dceřinné buňky trvale spojeny)
nepravá pletiva- druhotné nahloučení a pozdější srůst jednotlivých buněk(pův. volných)
– plektenchym, pseudoparenchym(plodnice hub, stélky lišejníků, u některých řas)

pletiva: trvalá- vznik z pletiv dělivých, diferenciované buňky, dále se nedělí
dělivá pletiva- meristémy- na špičce kořene, vzrostném vrcholu stonku, na špičce(bázi) listu
– buňky malé, velké jádro, velké množství DNA, hodně cytoplazmy, tenkou buň. blánu

trvalá pletiva- dělení
– podle tloušťky BS a tvaru: parenchym- tenkostěnné buňky, oválný tvar;mezibuň. prostory= interceluláry
(tři typy: palisádový, mezenchym, aerenchym*)
prozenchym- jednosměrně protažené buňky se šikmými příčnými přehrádkami, bez intercelulár
– nejčastěji v cévních svazcích, mladší buňky tenkostěnné, starší tlustostěnné
kolenchym- tenkostěnné buňky, BS nerovnoměrně ztloustlá- v hranách(deskový kolenchym), v rozích(rohový kolenchym)mladé a rostoucí orgány
sklerenchym- BS rovnoměrně ztlustlá v celém rozsahu, pronikají jí jemná plazmatická vlákénka(plasmodesmy)
– buňky později odumírají- vyplněné vzduchem(jednotlivé b-sklereidy)
– funkce mechanické opory (stěna pecky,stébla trav)
*aerenchym- buňky pletiva, které jsou vyplněny vzduchem(fce: výměna plynu, u bažinatých, vodních rostlin)

trvalá pletiva- podle funkce: krycí- kryje(jako pokožka)
vodivé- rozvádění živin a asimilátů
základní- vyplňuje prostor
podpůrné- vyztužuje rostlinu
dělivá pletiva- z původního dělivého pletiva vznikají primární meristémy( na špičce listu)
sekundární meristémy( ztratily možnost dělit se- vznikají z trvalých pletiv- kambium, felogen)

Pletiva krycí: pokožka- epidermis( pokrývá stonek, list, plod, květ)
rhyzodermis( pokožka kořene)- buňky drobné, těsně k sobě přiléhají, neobsahují chloroplasty
kutikula- vosková vrstva, brání vypařování vody,vždy na epidermis(na kořenu by bránila přijímání vody z půdy)
– u sukulentů, u vodních rostlin- velmi slabá nebo vůbec
průduchy- jen na epidermis, slouží k výměně plynů mezi rostlinou a prostředím
– otvírají se a zavírají, při dostatku vody- otevřené, při nedostatku- zavřené
– u většiny rostlin na spodní straně listu[rostliny žijící ve vodě- na svrchní straně listu;jednoděložné- na obou]
hydatody- ztratily schopnost otvírat a zavírat se- gutace( slzení, vnikají kapky vody)

Deriváty pokožky
trichomy- vznik vychlípením pokožky, fce: ochrana rostliny
4 základní skupiny:1. krycí- ochrana před odpařováním a teplotními výkyvy

2. papily- způsobují sametový vzhled( u růží, macešek…), dochází k lomu světla na výběžcích

3. žahavé- inkrustace( např. kys. mravenčí), ochranná fce

4. žláznaté- obsahují silice nebo éterické oleje(máta, třezalka)

Vodivá pletiva- rozvod vody, živin a asimilátů
proud- vzestupný( od kořene- vede vodu a minerální látky)
– sestupný( vede asimiláty- do kořene nebo zásobních orgánů)
cévní svazky- dřevo= xylém: transpirační proud( vzestupný)
– lýko= floém: asimilace(sestupný)
dřevo: cévy- řada odumřelých buněk uspořádaných za sebou- tracheje

cévice- tracheidy- u jehličnanů

lýko: sítkovice(v jednom roku se ucpou, naroste nové dřevo a lýko)

Typy cév: kolaterální- u přesliček

bikolaterální- u lilkovitých, vikvovitých

koncentrický- dřevosředný(u kapradin) lýkostředný(u jednoděložných)

radiální- u kořene

jednoděložné,neuspořádané cévní svazky, nemohou tloustnout

dvouděložné, uspořádané, mohou tloustnout

Podpůrná pletiva: mechanická, vyztužovací funkce(pecky, skořápky)
– v místech, kde je rostlina extrémně namáhaná( stonek, okolo cévních svazků
– kolenchym, sklerenchym
– ztvrdlé buňky- kamenné(v hrušce)

Základní pletivo: vyplňuje prostory mezi ostatními pletivy, tenká buň. blána, kulovitý tvar
fce: asimilační( v listech)- schopnost natočit se ke slunci, ke světlu)
zásobní- ukládání tuků, cukrů, bílkovin-v oddencích,hlízách,zás. kořenech,dělohách semen,plodech,stoncích
vodní( v kaktusech), vzdušné(aerenchym)

mléčnice- kanálky v rostlinách, které obsahují latexy(různé org. látky, které jsou rozpustné ve vodě)
– smetánka, vlaštovičník, mák