Vývoj člověka,Historický vývoj organismů( evoluce organismů)

Představy o vývoji člověka: starověk- naivní představy
– do 19. st.- teorie o stvoření člověka Bohem- převládala
1871- Darwinovo učení: vývoj člověka ze zvířecích předků- antropogeneze
pozůstatky: Jáva(část lebky, stehenní kost- pozůstatek člověka Pithecantropus erectus), Německo

Místo člověka v přírodě
– patří mezi savce
řád: Primáti; podřád: Poloopice(outloň, lemur…), Opice
Opice: nadčeled:1. ploskonosé
2. úzkonosé
3. hominoidea
hominoidea: čeleď: giboni, lidoopi, lidé
lidé- druh: Homo sapiens sapiens

Shodné znaky mezi člověkem a lidoopi
– 1 pár mléčných žláz, podobná stavba mozku
– stejná stavba těla, stejný počet kostí, zubů a svalů
– redukce kostrče, apendix( červovitý přívěsek slepého střeva), podobné nemoci

Lidské znaky
– vzpřímení postavy(zakřivení páteře)
– jiný tvar ruky, změna chodidel(palec není protistojný)
– pohyblivý ramenní kloub, vytvoření klenby nožní a patního hrbolu, hrudník plošší
Změny na lebce: větší mozek větší mozkovna, klenuté kolmé čelo, zmenšení nadočnicových oblouků,
zkrácení nosní dutiny,rozevření ústního oblouku,špičáky méně mohutné,týlní oblouk posunut na spodinu lebeční

Historický vývoj organismů( evoluce organismů)
– vývoj rostlin, vývoj živočichů

Vývoj rostlin
Rostliny- eukaryotické organismy
Počátek: vývojově navazují na prokaryotické organismy(bakterie a sinice) sinice- prokaryotické rostliny, vývoj začal v prekambriu, žily ve vodě, produkovaly kyslík, daly vznik eukaryotním org., nejvíce příbuzné rostlinám
(chlorofyl a), schopné provádět fotosyntézu
říše Houby- tradičně se přiřazuje k rostlinám společné znaky s rostlinami- buň. stěna( z chitinu), často vakuoly, způsob růstu a rozmnožování
společné znaky s živočichy- chitin- živočišná látka, zásobní látky(glykogen, kapénky tuku), heterotrofové

Lišejníky-podvojné organismy; symbióza-autotrofní složky(sinice, řasy),heterotrofní složky(houby vřeckovýtr.)
– často v podmínkách nevhodných pro jiné organismy

Rostliny
Nižší rostliny- tělo- stélka; řasy- rozvoj v prekambriu, velký r. v prvohorách
3 základní větve: červená(a+d), hnědá(a+c), zelená(a+b)
zelené řasy- nejvýhodnější kombinace pro existenciÞ pronikly do rozmanitých živ. prostředí a velmi se tvarově
rozrůznily; největší význam: zelené řasy s pletivnými stélkami- daly vznik vyšším rostlinám

Vyšší rostliny- vývojově složitější a dokonalejší
tělo rozlišeno na rostlinné orgány- kořen, stonek, list; hlavně suchozemské rostliny,přechod na souš jim umožnil
vznik ozonosféry:řasy®O2® el. výboje® O3 –ozón(ozonosféra- 20 km nad povrchem, chrání před UVpaprsky)
přechod na souš- mezi staršími a mladšími prvohorami; Ryniofyty- první suchozemské rostl.- fosilní ®
mechorosty®kapraďorosty(/kapradiny, přesličky, plavuně/= cévnaté rostl.)®semenné rost.(nahosem,krytosem.)
– přizpůsobení k suchozem. Životu- musely se vytvořit krycí pletiva(pokožka, průduchy)
– vodivá pletiva(cévní svazky- vedou vodu s živinami- asymiláty), tělo se člení na orgány(kořen, stonek)
přeměna stonku®listy, mění se rozmnožování(řasy- nepohlavní, suchozem. rostliny- hlavně pohlavní)
metageneze= rodozměna – střídá se sporofyt(nepohlavní generace)a gametofyt(pohlavní generace)
sporofyt(S)- výtrusnicový list(nosič výtrusnice)®výtrusnice(sporangia)®výtrusy(spóry)
gametofyt(G)- pohlavní orgány , pohlavní buňky(gamety)

Mechorosty- převažuje G>S, omezený vzrůst(spíše nižší), slepá větev

Kapraďorosty-převažuje S>G,rozčlenění-kapradiny,přesličky,plavuně; vrcholu dosáhly v prvohorách(v karbonu)
stromovitý vzrůst( až 30 metrů)
– změny klimatu, odumřelá těla kapraďorostů padala do vodních nádržíÞvznik kamenného uhlí
– koncem karbonu- změna na teplé a suché podnebí, chybí vodní prostředí pro rozmnožováníÞvyhynutí
– dnes byliny

perm- teplé a suché podnebíÞzměna ve fauně i flóře(nástup semenných rostlin- vytváří semena, předchůdci-
– kapraďosemenné rostliny , S>G(gametofyt zredukován, odehrává se uvnitř sporofytu)

Druhohory- nahosemenné rostliny(nahá vajíčka na plodolistech, po oplození- nahá semena)
vyčlenily se hlavní skupiny nahosem. rostlin- cykasy(v tropech, subtropech), jinany, jehličnany, kordaity(fosilní)
– název podle paleontologa Cordy

Krytosemenné rostliny(asi před 130 mil let- druhohory), v křídě ovládly povrch země
Semeník- v něm vajíčka(přeměňuje se v plod- v něm semena), součást pestíku(blizna, čnělka, semeník)
S>G(sině zredukován), endosperm je triploidní, cévní svazky s cévami a sítkovicemi(tvoří lýko),vytváří plody
Převládají do současnosti(velká adaptace, schopny žít a přizpůsobit se různým podmínkám), éra krytos.-třetihory
(éra krytosem.,hmyzu, a savců),stromovitý vzrůst(listnatéÞ hnědouhelné pánve)
trávy, byliny(opylované hmyzem) Opylování: různé způsoby, rozšiřování semen- pronikání do tunder a velehor

Vývoj primátů
– odštěpení v křídě od hmyzožravců- před 75 mil let(1. předchůdci člověka)
– od třetihor řada primátů
vývoj lidoopů: začíná před 35 mil lety- Egyptophytecus
20 mil let- Dhriophytecus- společný předchůdce lidoopů a lidí
2 směry vývoje- k lidoopům
– k dnešním lidem

Vývoj člověka
proces hominizace- postupný vývoj tělesných znaků, kterými se přibližuje k rodu Homo
proces sapientace- rozvoj rozumových schopností, v období čtvrtohor(antropozoikum)®
® směřují k rodu Homo sapiens
1.předchůdce: živočišný- Ramapithecus( nálezy z oblasti Pákistánu)
Australopithecus( před 2 mil let)- malí( výška: 1 m, 30 kg)
– větší(170 cm, 60 kg)
– malá kapacita mozku, nadočnicové oblouky, ruka k uchopení předmětů,vegetariáni,život ve stepích, lesostepích
větve: Australopithecus africanus, robustus, boisei ( nálezy v oblasti východní Afriky, Keňa…)

Homo habilis(člověk zručný)- před 2- 1,4 mil let
výška- 140 cm, 40- 50 kg
objem mozkovny- 650 cm3, život v savanách, řídkých lesích, první primitivní nástroje, nálezy: Etiopie, Tanzanie

Homo erectus( člověk vzpřímený)před 1- 350 tisíc let
výška: 170 cm, 70 kg, chodil po dvou, tělo narovnané, menší nadočnicové oblouky, tvoří se brada
sběrači, lovci, využití ohně, Pithecantropus, člověk heidelbergský

Homo sapiens( člověk rozumný) 300- 200 tisíc let
poměrně velká mozkovna(1200-1300 cm), mohutná postava, zruční, život v době ledové
člověk neandrtálský( nebyl předchůdce Homo sapiens sapiens- mohli se setkat)
u nás: Moravský kras, Pálava
Homo sapiens palestinensis

Homo sapiens sapiens
před 100 tisíc- 40 tisíc let
mozkovna stejně velká jako dnes, vyráběli předměty, lovení zvěře, primitivní obydlí, vyřezávání,jeskynní malby,
artikulovaná řeč, pohřebiště( obřady), typy kultur( např. podle keramiky)
artefakty- archeologické nálezy( důkazy o životě člověka)
antropologie- věda, která se zabývá vývojem člověka

Etnická antropologie
– osídlení řídké, velké vzdálenosti
– každé lidské plemeno má vlastnosti, které mají úzkou souvislost s prostředím, kde žijí
Rasismus- vědecky nepodložený
– popírá teorii rovnocennosti všech plemen
3 plemena- bílé( europoidní)- Evropa, Amerika, Austrálie, jižní Afrika
-jemné vlnité vlasy, světlé oči, drobný vzrůst, převažuje krevní skupina A
žluté( mongoloidní)- Asie, Grónsko, sever Ameriky
– rovné hrubé vlasy, ploché čelo, vystouplé lícní kosti, šikmé oči( vnitřní víčko), krevní skupina B
černé( negroidní)- Afrika
– mohutnější postava, tmavé oči, kudrnaté černé vlasy, široký nos, výrazné rty, ochlupení redukováno,
krevní skupina 0