Zelené řasy-systém

– evolučně nejddkonalejší skupina, z nich se vyvinuly všechny suchozemské rostliny
– chlorofyl a+b, barviva- karotenoidy, celulózní buň. stěna, zásobní látka- škrob
– sladkovodní druhy(mořské-10%), suchozemské
3 třídy: Zelenivky,Spájivky, Parožnatky

1. třída: Zelenivky
– jednobuněčné nebo mnohobuněčné stélky, jednotlivci nebo kolonie(volné seskupení)
– Zástupci: Pláštěnka- v mělkých vodách(kaluže…), Váleč(volvox)-tvoří kolonie(velké jako špendlíkové hlavičky)- většina jedinců v kolonii bičíkatá(pohyb),odlišení morfologické i fyziologické
(rozmnožování- vaječná buňka + spermatozoidy)
Zrněnka- kokální(někdy vláknitá) stélka, suchozemská řasa(na kůře stromů, plotech, kamenech…)
Řetízovka- čtyřbuněčné kolonie, Zelenivka- obsahuje vitamíny a bílkoviny
Mnohobuněčné řasy:Kadeřnatka-mnohob. vláknitá stélka, přichycena k podkladu bazální buňkou
Žabí vlas- trubicovitá stélka, v mírně tekoucích a stojatých vodách
„ Mořský salát“ – roste kosmopolitně na skalnatém podkladu

2. třída: Spájivky
– početná skupina, charakteristický rys: spájení= konjugace- způsob pohlavního rozmnožování při
kterém splývají obsahy buněk, vzniká tvz. spájivý výtrus-zygospora(tlustostěnný obal)
– nepohlavní rozmnožování- fragmentace(rozpad) stélky
Šroubatka(Spriogyra)- 1- 2 šroubovité chloroplasty, mnohobuň. stélka

3. třída: Parožnatky
– považovány za nejdokonalejší zelené řasy
– stélka vzpřímená-pletivná,přeslenitě větvená(příchytná vlákna, lodyžka, lístky)prostoupena CO2
– v čistých sladkých vodách, rod parožnatka nejznámější

Třída: Řasovky
– heterotrofní třída Zelených řas nebo samostatné oddělení v říši Houby(Fungi)
– stélka trubicovitá, větvená
– heterotrofní výživa, parazitují na rostlinách
Vřetenatka révová( Plasmopara viticola)
– původce perenospory u révy vinné(snižuje úrodu)
– list- na povrchu- červenohnědé skvrny, na spodní straně- pomoučený
– bobule- zakrnělé, zasychají
– za suchého a větrného počasí se výtrusnice odlamují a přenáší se větrem
– v deštivých letech- uvolní se rejdivé výtrusy-zoospory, dostanou se pokožku jiných listů
– dostanou se do pletiv a parazitují(zbavení-pomocí různých postřiků:skalice modrá-roztok mědnatých solí Cu )
Plíseň bramborová(Phytophthora infestans)
– parazit lilkovitých rostlin
– způsobuje suchou a mokrou hnilobu brambor
– postřik cuprikol