Řízení organismu nervovou soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí

Neuron, nervový vzruch, reflex, fylogeneze nervové soustavy, uspořádání nervové soustavy člověka( CNS a obvodové nervy), vyšší nervová činnost- reflex podmíněný a nepodmíněný, I. a II. signální soustava, látkové řízení organismů, hormony bezobratlých a obratlovců( člověka).

NS člověka- trubicovitá, ektodermálního původu
– význam: regulace NS a žláz s vnitřní sekrecí
– zajišťuje řízení organismu- koordinace® zajištění homeostázy
– přizpůsobení vnějším změnám prostředí
– je základem vyšší nervové činnosti

Fylogeneze nervové soustavy
3 typy: difúzní- rozptýlená( u žahavců)
uzlinová- gangliová- u většiny bezobratlích( ploštěnci,kroužkovci,členovci)-žebříčkovitá, provazcovitá
trubicovitá- zakládá se na hřbetní straně těla( z ektodermu)- u obratlovců

Nervové řízení
– je základní, nadřazené i řízení látkovému a imunitě
– umožňují specializované buňky- neurony

Funkce NS: senzorická- příjem informací z vnějšího i vnitřního prostředí( čidla- receptory)
asociační- zpracování informací, porovnání s pamětí( CNS- mozek)
výkonná- vydává řídící informace- pokyny výkonným orgánům( svaly, žlázy)
Stavba NS: centrální nervstvo( CNS)- mozek + páteřní mícha
obvodové( periferní) nervstvo- nervy mozkové, míšní

Neuron( nervová buňka)- základní stavební a funkční jednotka nervstva( celkem asi 25 mld)
– vysoce specializovaná buňka, po narození není schopna se dělit a rozmnožovat
´ přeťatý neurit má schopnost se regenerovat ( nejvíce jich má dítě)
stavba: tělo- z něho vybíhá mnoho výběžků- dendritů, které se větví- přijímají vzruch, dostředivé vedení
– vybíhá z něho nápadně dlouhý výběžek-neurit, -rozvětvený až na konci, odstředivé vedení
osní vlákno( axon)- obalený myelinovou pochvou- není souvislá, přerušována Ranvierovými zářezy( zrychlují
šíření vzruchu, význam při výživě neuronu )
– zevní pochvu tvoří Swannovy buňky( s myelinovou pochvou brání šíření vzruchu mezi
sousedními vlákny)
Gliové buňky( neuroglie)- mezi nervovými buňkami- podpůrná a vyživovací funkce
– několik typů- nabalováním na axon vytváří myelinovou pochvu
– 10krát větší počet než počet neuronů

Nervový vzruch( impulz)
– jediný projev činnosti nervstva- vlna elektronegativity
– informace je kódována frekvencí a počtem vzruchů; rychlost šíření 1 až 120m /s( v myelinizovaných vláknech)
Princip šíření
– souvisí s přesunem sodných a draselných kationtů
– biomembrána neuronu je polopropustná
– polarizace membrány- dána nerovnoměrným rozmístěním draselných a sodných kationtů
– nitrobuněčné K+ propouští 50- 100krát rychleji než mimobuněčné Na+ ® uvnitř buňky převaha aniontů Cl-
– biomembrána odděluje 2 prostředí s rozdílným elektrickým nábojem
– převaha aniontů Cl- uvnitř vytváří tzv. klidový potenciál
– je- li neuron podrážděn®biomembrána dočasně propustná pro Na+®přesun do nitra- depolarizace)®
® změna na akční potenciál® šíří se po neuronu jako vlna elektrické negativity( vzruch)
– kladné náboje z buňky ihned vystupují , nejdřív ve formě K+® později vyměněny mechanismem aktivního transportu- tzv. sodíko-draslíkovou pumpou za Na+ ( repolarizace)® návrat do klidového potenciálu
– děje spojeny se značnou spotřebou energie( ATP)

Synapse- spojení nervových buněk( zápoje)
– pro převod vzruchu z jedné buňky na druhou ; na koncích neuronů
– neurony se napojují koncem neuritu na tělo nebo výběžky dalších neuronů( celkem asi 10 synapsí)
– vzruch dospěje na zakončení neuritu®nachází se zde chemický mediátor
(neurotransmitér- noradrenalin, acetylcholin, serotonin)
– zvláštní smrštitelná vlákna začnou přisouvat váčky obsahující mediátor k membráně- až s ní splynou- prasknou®mediátor se vyleje do synaptické šrtěrbiny®mění propustnost postsynaptické membrány pro Na+ – dojde k depolarizaci
– vzruch veden jen jedním směrem- neurotransmitér je jen v zakončeních neuritů
Typy synapsí- budivé( umožňují přenos vzruchu)
´ tlumivé( blokují přenos vzruchu, vyvolají opačný děj- hyperpolarizaci)

Reflex- základní funkční jednotka nervového řízení; odpověď organismu na podráždění
– probíhá po reflexním oblouku
5 částí:receptor- přijímač- příjem podráždění ; smyslová buňka- přemění podnět na nervový vzruch
dostředivá dráha(aferentní)- vede informaci do centra
centrum- mozek, mícha- analýzy informace ; CNS- pracuje ekonomicky
odstředivá dráha(eferentní)- vede informaci k výkonným orgánům
efektor( výkonný orgán)- odpověď na podráždění