Houby, žahavci

18) houby, žahavci

Houby (Porifera)
Kmen diblastic, který je slepou vývojovou větví živočichů. Netvoří skutečné tkáně a orgány, ve vývoji zůstali na úrovni gastruly. V dospělosti jsou nepohyblivé a jedná se většinou o mořské živočichy. Tento kmen zahrnuje asi 5000 druhů živočichů, kteří žijí jednotlivě, ale i v koloniích. Jejich velikost se pohybuje od mm až po 2m. Nelze u nich určit souměrnost těla. Jelikož jsou na úrovni gastruly, jsou tvořeny 2 vrstvami buněk.

Stavba těla
Vnější vrstva (ektoderm) má krycí funkci, vnitřní vrstva (ektoderm) obsahuje límečkovité buňky – choanocyty, pomocí nichž houba přijímá potravu. Mezi ekto a endodermem se nachází rosolovitá hmota (mezoglea). Tělo je proděravělé, ostiemi, což jsou kanálky, jimiž proudí voda s potravou dovnitř. Houby mají pouze jeden vyvrhovací otvor – osculum. Tělo také bývá vyztuženo skleroblasty, které vylučují jehlice uhličitanu vápenatého nebo oxidem křemičitým nebo spongioblasty, které vylučují spongiová vlákna

Rozmnožování
Rozdělujeme rozmnožování pohlavní a nepohlavní.
Nepohlavní rozmnožování je pučení, kdy z vnějších pupenů vzniká nový jedinec, ale mohou také vzniknout vnitřní pupeny, tzv. gemule, což jsou zimní pupeny, které pomáhají přežít nepříznivé podmínky.
Pohlavní rozmnožování – jsou to hermafrodité. Spermie jsou nasáty ostiemi 2. jedince a dojde k vnitřnímu oplození, vznikne zygota a z ní pohyblivá, obrvená larva, která pak přisedne a stane se z ní dospělý jedinec.

Systém:
Třída: Houby vápenaté
Kostra tvořená uhlič. vápenatým, mají menší rozměry a žijí v mělčích mořích. Zástupcem je např. Houba voštinatá

Třída : Rohovité houby
Mají ohebnou kostru ze sponginu a jsou zde mořské i sladkovodní houby. Řadíme sem např. Houbu mycí, Houbu domečkovou, rybniční a říční.
Třída : Křemičité houby
Mají šestiosé jehlice z oxidu křemičitého a žijí v hlubokých mořích.
Houba pletená – Venušin košíček