Krytosemenné rostliny (přehled a char. znaky význam. čeledí)
36) krytosemenné rostliny (přehled a char. znaky význam. čeledí)
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY (Magnoliophyta)
– nejmladší, nejpočetnější a vývojově nejpokročilejší skupina semenných rostlin,
doloženy už ze střední jury
– dokonalejší soustava vodivých pletiv, zdokonalená ochrana vajíček a tvorba květů,
přizpůsobených k lákání hmyzích opylovačů
– jsou většinou autotrofní byliny nebo dřeviny, jen málo druhů jsou druhotně nezelené
(saprofyté a parazité)
– výskyt: pozemní, epifytní, vodní (sladkovodní, méně mořské)
– vajíčka jsou uzavřena v pestíku (útvar, který vzniká srůstem z jednoho nebo více
plodolistů), po dozrání se vajíčka mění v semena
Reprodukční orgány krytosemenných:
Květ – specializovaný prýt omezeného růstu, nese různě přeměněné listy, které se přímo či nepřímo účastní pohl. rozmnožování.Z hlediska stavby, barvy a velikosti je velmi mnohotvárný.
Květní části umístěné na květním lůžku bývají volné či srostlé. Rozlišujeme květní obaly
(které se nepodílejí na rozmnožování, jsou barevně a tvarově rozlišeny na kalich a korunu (květy různoobalné), pokud nejsou takto rozlišeny jedná se o okvětí (květy stejnoobalné)) a na vlastní reprodukční orgány květu- tyčinky a pestík.
Pylová zrna (samčí, mikrospory) vznikají meiotickým dělením v prašných pouzdrech tyčinek. Mají 2 obaly (vnější-exinu a vnitřní-intinu) a obsahují 2 buňky-větší vegetativní a menší generativní.
Vajíčka (samičí, makrospory )- ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho stěně. Vajíčko je mnohobuněčný útvar, je tvořeno pletivným jádrem (nucellus), ve kterém je uložen zárodečný vak (samičí gametofyt, jehož vývoj probíhá v pletivech sporofytu. Jeho nejdůl. Složkami jsou haploidní vaječná buňka a diploidní jádro zárodečného vaku) . Na povrchu je kryto 1 či 2 vaječnými obaly, které na vrcholu nesrůstají, a tak vzniká tzv. otvor kulový , kterým pylová láčka proniká k zárodečnému vaku.
