Členovci ( trojlaločnatci, klepítkatci, žabernatci )
9) členovci ( trojlaločnatci, klepítkatci, žabernatci )
Členovci mají asi milion druhů a tvoří tak 80% veškeré zoofauny. Jejich hospodářský význam je samozřejmě kladný i záporný. Jedná se o nejdokonalejší kmen bezobratlých, protože mají vyspělou NS, schopnost aktivního pohybu i letu a mají složité instinkty. Jejich tělo je heteronomně členěné.
Stavba těla
Tělo je tvořené hlavou (cephalon), hrudí(thorax) a zadečkem(abdomen). Někdy splývá hlava se zadečkem v hlavohruď (Cephalothorax), někdy úplně srostou – vakovité tělo. Mají pravé, článkované končetiny a pevná ochrana těla je tvořena chitinovou kutikulou. Mají tedy vnější kostru a jsou na ní upnuty všechny svaly.
Trávicí soustava začíná ústním otvorem, který je lemovaný horním a dolním pysky, dál pokračuje ústní ústrojí. To může být kousací, sací, bodací nebo lízací. Dále pokračuje hltan, jícen, žaludek, střevo a řiť.
Dýchací soustava je založena na vzdušnicích (tracheje), což jsou trubičky začínající na povrchu těla a vedou vzduch až k buňkám. Jsou vyztuženy chitinem. Znamená to, že krev nevede plyny. Potom mohou mít žábry, plicní vaky (pavouci, jsou to váčky s vlásečnicemi) a dýchají také celým povrchem těla.
Cévní soustava je otevřená, krvomíza se vylévá a zase sbírá. Srdce je trubicovité nebo vakovité a je kryto osrdečníkem. Krev je do něj nasávána ostiemi.
Vylučovací soustava – mají dva páry metanefridií, což jsou obrvené nálevky. Hmyz má malpigické žlázy, což jsou tenké trubičky, které nasávají exkrementy a ty je vyloučeji do zadní části střeva. Nefrocysty jsou volné buňky po těle a pomáhají vylučovat soli.
Nervová soustava je gangliová. Srůstem článků se nervová hmota koncentruje do hlavy a tam dominuje nad a podhltanová zauzlina a vytvářejí jakýsi mozek. Mají složité instinkty.
Smyslové ústrojí – nejvyspělejší je zrak. Mají zrakové skvrny (tma x světlo) nebo miskovité, váčkovité oči. Dále mohou mít složené oči (fasetové oči), které jsou složeny z více jednotlivých (omatidia), a tak vidí mozaikovitě. Někteří mají sluch. Některé brvy a vlásky slouží jako mechanoreceptory, chemoreceptory rozeznávají chuť a čich.
Rozmnožovací soustava – jsou to gonochoristé a projevuje se zde pohlavní dimorfismus. U mšic nebo perlorodek se setkáme s partogenezí. Hodně často se setkáme s nepřímým vývojem, stádium kukly. Larva nemá pohlavní ústrojí.
