Mnohobuněčný organismus ( pletiva, tkáně )

Cévní svazky dělíme na :
– uzavřené – pokud vzniknou přeměnou veškerého kambia, jsou u jednoděložných rostlin
– otevřené – nějaké kambium zde zůstane.

Druhy cévních svazků:
– koncentrický neboli soustředný,
vzniká lýkostředný (konvalinka) nebo dřevostředný (vranečky)
– kolaterální, boční – cévní svazek, který obsahuje dřevo a na boku je lýko (přeslička)
– bikolaterální – lýková část na dvou rozích, což je typické pro lilkovité, zvonkovité..
– radiální

c) soustava základních pletiv – pletiva, která vyplňují rostlinu mezi povrchem a cévními svazky (středním válcem)
1. asimilační – nejvíce v listech, buňky obsahují velké množství chloroplastů
2. zásobní – v kořenech, bulvách, hlízách, jejich fce je ukládání zásobních látek, vodní pletivo (kaktusy), provzdušňovací pletivo (sítina)
3. vyměšovací pletivo vytváří třísloviny, silice a jedy. Jsou to například mléčnice. Ty mohou být článkované nebo nečlánkované (mák)

Idioblast je skupina buněk, která se výrazně liší od ostatních.

Tkáně
Základní stavební a fční jednotka živých organismů je buňka, která obsahuje soubor genetických informací a má schopnost dalšího rozmnožování. Buňky mohou být volné nebo vázané.
Tkáň je soubor buněk stejného původu a tvaru s jedinou hlavní funkcí.
Orgán je prostorově ohraničený útvar tvořený různými druhy tkání a tvořící stavební a fční jednotku.
Orgánová soustava je skupina orgánů s jednou hlavní fcí.
Organismus je jednotný celek všech orgánových soustav.

Tkáně jsou tvořeny:
– buňkami stejného typu(epitel, svalová tkáň) nebo buňkami různých typů( hlavní a pomocné buňky v NS)
– tkáňovým mokem, který se vyskytuje v prostorách mezi buňkami tkáně, zajišťuje látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi
– mezibuněčná hmota , která vzniká činností buněk. Může být vláknitá (fibrilární) nebo amorfní (tekutá až pevná)