NERVOVÁ SOUSTAVA

NERVOVÁ SOUSTAVA
Centrální nervový systém se nijak významně od ryb neodlišuje. Mozek encephalon je dělen na 5 částí:
1) koncový mozek telencephalon – není hlavním mozkovým centrem, jsou zde čichová centra, má dvě mozkové komory. Zde dominuje paleopallium coby čichové centrum, poprvé se formuje archipallium (vyšší asociační centrum), bazální ganglia mají na starosti instinktivní chování. Šedá hmota je uložena hluboko, poblíž mozkových komor, místy jsou při povrchu koncového mozku roztroušeny jednotlivá těla neuronů, která jsou předchůdci šedé kůry mozkové u vyšších obratlovců.
2) mezimozek diencephalon s třetí mozkovou komorou, dorzální (hřbetní) část epithalamus, postranní stěny thalamus a ventrální část hypothalamus, je zde pineální a parietální orgán (primitivní temenní oko u některých žab) se smyslovými buňkami, mezimozem má na starosti regulaci přijímání potravy, termoregulaci, ovulaci, hypothalamus ovlivňuje činnost hormonů.
3) střední mozek mesencephalon a jeho nejdůležitější část tectum je dominantním řídícím centrem obojživelníků. Zpracovává informace z receptorů, ovládá svaly, obsahuje zrakové centrum.
4) mozeček metencephalon (cerebellum) koordinuje činnost proudového orgánu, je malý v souvislosti s menší pohyblivostí zvířat.
5) prodloužená mícha myelencephalon je krátká, obsahuje spojovací dráha a propojovací centra z mozku do míchy a opačně, obdobné stavby jako mícha, provádí komplexní kontrolu nad dýcháním, oběhem tekutin, spánkem a aktivitou, vystupuje z ní většina mozkových nervů.

Mícha je v důsledku zkrácení páteře kratší u žab, obecně v lopatkové a pánevní oblasti zesílená. V periferním nervovém systému jsou významné nervové pletence mezi míchou a končetinami (plexy). Učení obojživelníků je velmi omezené, složité je často instinktivní chování.