Oběhová soustava člověka, stavba srdce, řízení

Krevní oběh
Krevní oběh je uzavřený a dělí se na malý a velký. Velký tělní oběh začíná v levé komoře, odkud krev prochází do aorty a potom do všech částí těla. Potom se žilním systémem krev sbírá a jde zpět do srdce – do pravé předsíně. Malý krevní oběh začíná v pravé komoře a krev jde plicnicí, která se rozdvojí, do levé a pravé plíce. Tam se okysličí a putuje do levé předsíně.
Vrátnicový oběh probíhá přes trávicí trakt, přináší do jater živiny, ale zase i odkysličenou krev. Proto mají játra vlastní jaterní tepnu, která jim přivádí kyslík. Vlásečnice obou systémů se napojují na dolní dutou žílu.

Tlak
Krev proudí po tlakovém spádu a rychlost se postupně zpomaluje. V aortě je 0,5 m/s, ve vlásečnicích už jen mm za s. Směrem od srdce se menší kolísání tlaku. Návrat krve z těla k srdci ovlivňuje svalová činnost, podtlak a chlopně v žilách. Prokrvení se mění podle potřeb organismu.
Zásobárny krve jsou slezina, játra, plíce a podkoží.
Zevní projevy srdeční činnosti – tep.
Tepová frekvence asi 60/80 tepů za minutu. Zvyšuje se při emočních stavech, horečce, svalové práci..
Tepový objem je množství krve vypuzené do aorty 1 systolou – asi 70ml, při výkonu až 200ml. Tlak by měl být kolem 120/80 a je to tlak krve na stěny cév po vypuzení ze srdce. Horní tlak je systolický (14,6-18,6 kPa), spodní je diastolický –> tonometr.

Můžeme také měřit akční srdeční potenciál EKG (elektrokardiograf)
Činnost srdce je ovlivňována také prostřednictvím chemoreceptorů, které reagují na přítomnost ox. uhličitého a kyslíku v krvi. Jsou zde také baroreceptory.

Choroby
Kornatění tepen – arterioskleróza
Angina pectoris – srdce je špatně zásobené krví
Infarkt
Mrtvice
ICHS – ischemická choroba srdeční – nedostatečnost srdeční
Hypertenze – vysoký krevní tlak