SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ
Zrak
V souvislosti s přechodem na souš se vyskytlo několik adaptací. Rohovka musí být na vzduchu udržována vlhká a zbavována prachu a nečistot – jako u prvních obratlovců se vyvíjí oční víčka, oční žlázy a slzný kanálek. Horní víčko je silné kožní bez pohybu, spodní tenké a průhledné vytváří mžurku. U některých výhradně vodních jsou tyto části redukovány či chybí. Při mrkání dochází k sestupům oční bulvy, což je využíváno při polykání, kdy je sestupující bulvou potrava dále tlačena do jícnu.
V klidu mají obojživelníci zaostřeno na dálku (narozdíl od ryb). Akomodace čočky se děje jejím pohybem pomocí svalu, není schopna měnit svůj tvar. Zejména ocasatí rozeznávají dobře barvy, zřejmě mají tuto schopnost i žáby. Ty mají výraznou schopnost zaregistrovat pohyb, světelné kontrasty. Redukce očí je u červorů, kdy jsou přerostlé kůží či dokonce kostí. Čolci mají schopnost regenerace očí včetně sítnice.
Hřbetní vychlípeniny mezimozku pineální a parietální orgán mohou plnit fci světločivnou, zvláště pak parietální orgán uložený ve škáře, který je podobný temennímu oku haterie, vnímá intenzitu světla a podílí se na řízení endogenních rytmů (aktivita během dne), termoregulace, orientace.

Proudový orgán
Má na starosti vnímání nízkofrekvenčních vibrací, které se šíří vodou, vnímají proudění vody a rozdíly jejího tlaku. Z čtvernožců jsou jediní takto vybavení. Během vývoje nevznikl ani u druhotně vodních plazů a savců. Tento orgán je tvořen nervovými buňkami neuromasty, které jsou vnořeny do pokožky ve váčcích či kanálcích. Netvoří postranní čáru jako u ryb. Plně je vytvořen u larev a většiny vodních. Suchozemské formy jej nemají či redukovaný.