Základy mineralogie
43) základy mineralogie
Nerosty jsou neústrojné stejnorodé přírodniny a jejich chemické složení lze vyjádřit chemickou značkou či vzorcem. Ve všech svých částech mají stejnou vnitřní stavbu a stejné vlastnosti. Věda, která se zabývá nerosty se nazývá mineralogie.
Horniny jsou neústrojné různorodé přírodniny, které jsou složeny z více nerostů, a tak jejich stavbu nemůžeme vyjádřit chemickým vzorcem.
Nerosty a horniny tvoří zemskou kůru a jejich rozkladem za spoluúčasti organismů vzniká půda.
Nerosty v zemské kůře vznikají krystalizací z tavenin, roztoků a plynů. Mají-li dostatek prostoru, tak vznikají krystaly ve tvaru mnohostěnů, které jsou omezeny rovnými krystalovými plochami = nerosty krystalované. Pokud jsou krystaly narostlé na stejném základu, označujeme to jako drúza.
Velké množství krystalů téhož nerostu současně tvoří shluky, agregáty, které jsou zrnité, lupenité, atd. Existují také nerosty beztvaré, tzv. amorfní, nevytvářející krystaly a sem patří například opál nebo hnědel. Ty ale také časem ztrácejí vodu a mění se na nerosty skrytě krystalické – opál na chalcedon.
Vnitřní stavba nerostů
Při krystalizaci se pravidelně uspořádávají částice a vytváří se krystalová struktura nerostů. Vnější tvar a fyzikální vlastnosti nerostů závisí na druhu a na vnitřním uspořádání částic v krystalové struktuře a na silách, které působí mezi částicemi.
Krystal je tedy geometrické těleso, omezené krystalovými plochami, který může být souměrný podle rovin, os a středu souměrnosti. Vnější tvar krystalu je proto odrazem vnitřní stavby. Rovina souměrnosti pak dělí krystal na dvě shodné části a podle počtu rovin souměrnosti a jejich vzájemné polohy rozlišujeme několik rovin souměrnosti:
– kosočtverečná (3 roviny souměrnosti)
– jednoklonná (1rs)
– trojklonná (0 rs)
– čtverečná (5rs)
– krychlová (9rs)
– šesterečná (7rs)
– klencová (specifický typ)
Vnitřní stavba podmiňuje i fyzické vlastnosti:
