23.1 Cévní soustava
– záznam nejen z povrchu srdce, ale i z těla => elektrokardiogram (EKG) – několik vln
– řízení srdeční činnosti: hlavně vegetativní nervový systém – parasympatikus a sympatikus
(vagus + svaly z hrudních segmentů)
1) změny frekvence srdečního tepu (chronoteopní působení)
2) úprava síly a velikosti stahů
3) změny dráždivosti srdce
4) ovlivnění rychlosti vzruchů
– cévní systém se větví v tepny (nejvyšší tlak) ―> tepénky ―> vlásečnice ―> žilky ―> žíly
(nejnižší tlak)
– oběh v cévách: 1) tepny (artérie) – okysličená i odkysličená krev (plicní tepny) vedoucí do/z tkání
2) žíly – okysličená i odkysličená krev (plicní žíly) vedoucí ze tkání do srdce
3) vlásečnice – stěna vlásečnice = jednovrstevná výstelka
– tepny zvládají větší tlak, mají větší svalovou vrstvu než žíly
– průsvit: aorta 0,8 cm2 , kapiláry asi 0,6 cm2
– průsvit = průměr, plocha průřezu
– s tím souvisí tlak krve
