Homeostatické mechanismy:
udržují stálou koncentraci rozpuštěných látek = osmotický tlak – osmoregulační funkce
pH (exkreční funkce) viz. např. trávení – kyselé prostředí
teplota těla (termoregulační pochody)
19.1 Osmoregulace
– Nepotřebovali ji tedy živočichové, kteří měli vnitřní složení blízké mořské vodě (ostnokožci…). Ostatní mořští živočichové ať už jsou to korýši či měkkýši, dokonce některé medúzy (láčkovci) již mají určité osmoregulační funkce. Medúzy udržují ve svém těle menší koncentraci síranových iontů než je v mořské vodě. Naopak korýši řídí obsah hořčíku v těle (rychlejší formy mají vyšší obsah Mg a Na, pomalejší jen Mg).
– Většina živočichů si ustálila koncentraci tělních tekutin na 300 mmol/l = 0,9% NaCl. Tuto hodnotu mají savci, ptáci, obojživelníci (třetina má asi 0,78), obecně necelé jedno procento.
– Mořská voda – prostředí osmoticky hustší, koncentrovanější. Buňka má tendenci ztrácet vodu kvůli vysoké koncentraci solí vně.
– Sladká voda – prostředí osmoticky řidší, méně koncentrované. Snaha iontů aktivním přenosem unikat z buňky do prostředí.
