Mechanismy příjmu vody:
1. pití
2. příjem potravy
3. metabolická voda (oxidační) – ta vzniká přímo v organismu při reakcích. (tuky poskytují na 1gram 1,1g vody, bílkoviny 0,4 gramů vody)
Většina osmoregulačních orgánů má spojitost s orgány exkrečními. (Těsné spojení exkreční a osmoregulační funkce.) Specializované orgány osmoregulace jsou pak stažitelné vakuoly prvoků (hromadí v sobě vodu, kterou pak prasknutím na povrchu buňky odstraňují z těla) dále pak solné žlázy u mořských ptáků a želv (umístěné na vrcholu hlavy nad očima). Stejně slzné žlázy krokodýlů („pláčou“). Část solí odchází samozřejmě s potravou, solnými i slznými žlázami se vylučuje zbytek – soli, které se vstřebaly do krve.
Řízení přesunů iontů a vody je látkového charakteru – děje se pomocí látek hormonální podoby.
Bezobratlí (žížala, slimák) – nervové buňky produkují látky, které řídí obsah vody a iontů v organismu. Jsou rozváděny pomocí nervových drah a cévním systémem.
Obratlovci – z neurohypofýzy (ADH-antidiuretický hormon) z kůry nadledvin (aldosteron). Tyto hormony mohou působit na více orgánů účastnících se osmoregulace. Děje se to na úrovni povrchových membrán (žábry, kůže, močový měchýř žab) u ledvinných kanálků a solných žláz.
