Podle účinku na postsynaptické neurony

V CNS se na jednotlivý neuron připojují nervová zakončení ze stovek až tisíců jiných neuronů (konvergence – sbíhavost) (25 000 a více) a axon jednotlivého neuronu vysílá opět zakončení ke stovkám a tisícům jiných neuronů (divergence – rozbíhavost)
Nervové obvody můžeme rozlišit na otevřené a uzavřené. Fungují na principu zpětné vazby (určitých kontrol své činnosti ). (Otevřený obvod tvoří řetězec neuronů vzájemně spojených, přičemž však žádný neuron není prostřednictvím axonu spojen s předchozím neuronem v řetězci. V uzavřeném obvodě je naopak zpětné spojení s předcházejícími neurony v řetězci).

Příjem informací se děje receptory. Ty potom přeměňují energii z prostředí na membránový potenciál. (Každý smysl vytváří svůj receptorový potenciál). Se zvýšenou intenzitou podnětu se zvyšuje depolarizace, má stupňovitý charakter (není charakteru všechno nebo nic) – označujeme ho jako receptorový (generátorový) potenciál. Šíří se max. 1mm, pak se převádí na akční potenciál a je převáděn dále.

V některých případech může docházet k adaptaci, kde se postupně zastavuje tvorba akčního potenciálu (klesá frekvence). Nízké jsou v místech, kde jsou nevýhodné. Klesá při nich časem schopnost membrány receptoru odpovídat na podněty, čímž také klesá výška (intenzita) vzruchu. V praxi to znamená, že např. při ohnutí vlasu vznikají vzruchy pouze v průběhu pohybu, nikoli však, když pohyb ustal.
Nízká adaptace – receptory tahové (svalová vřeténka…)
Rychlá adaptace naopak funguje u receptorů dotyku (vlasy, chlupy), také na holé kůži