Přenos vzruchů je umožněn speciálními útvary – synapsemi:
Hlavní části synapse jsou presynaptické zakončení, synaptická štěrbina (20nm široká) a subsynaptická membrána.
Neuron vedoucí potenciál k synapsi – presynaptický, směrem od synapse – postsynaptický. Zakončení axonu presynaptického neuronu končí malou zduřeninou tzv. synaptickým knoflíkem. Membránu přímo pod knoflíkem nazýváme subsynaptická, sousední (neležící přímo pod knoflíkem) postsynaptická.
Signál se přenáší přes synaptickou štěrbinu pomocí přenašeče, mediátoru (chemické látky uskladněné ve váčcích knoflíku). Ty se vylijí v okamžiku příchodu elektrického signálu. Váže se na reaktivní místa na subsynaptické membráně – vzbudí (na základě přítomnosti mediátoru) nový elektrický signál (potenciál). Subsynaptická aktivita je ukončena (působí jen jednou)
chemickou přeměnou mediátoru na chemicky neúčinnou látku – nevýhodné z hlediska její likvidace
uvolnění přenašeče z reaktivních míst, zpětně vstřebáván
zpětnou resorpcí synaptickým knoflíkem
Druhé dvě cesty se vzájemně doplňují a jsou výhodnější, neoslabují činnost nervové soustavy na rozdíl od ad a)
