ČELISTNATCI: RYBY – kostra

ČELISTNATCI: RYBY

KOSTRA:

dosahuje různého stupně zkostnatění. Na první pohled je kostra kostnatých ryb velmi složitá .Vy skytuje se v ní množství kostí. Hlavně na lebce najdeme velký počet kostí krycích kostí kožního původu. U většiny ryb je chorda zatlačena dvojdutými těly obratlů. Na obratle trupové části těla se napojují žebra. Horní a dolní čelist je tvořena párovými kostmi. Po stranách lebky je několik krycích kostí skřelových. K obličejové části patří i párové několikadílné žaberní oblouky .
U kaprovitých ryb narůstají na 5. přeměněném oblouku, nazývaném požeráková kost, požerákové zuby, které pomáhají zpracovávat potravu. Podle nich lze určit i druh ryby.
Končetiny mají podobu ploutví. Rozdělují se na párové a nepárové. Párové: břišní, prsní. Nepárové: hřbetní, řitní a ocasní.
Hlavní součástí jejich vnitřní kostry jsou kostěné paprsky. Lze rozlišit nerozvětvené (tvrdé) a rozvětvené (měkké) paprsky. Jejich počet je druhově charakteristický.Vícedílné lopatkovité pásmo je spojeno s lebkou .Břišní ploutev je ukotvena v tělní svalovině pouze jednou trojúhelníkovitou kostí. Některé druhy ploutví mohou chybět,některé jsou ve větším počtu než normálně .Např. lososovité ryby mají mezihřbetní a ocasní -tzv. tukovou ploutvičku, která není vyztužena paprsky.

Pod kůží trupu a ocasu je uložen velký boční sval. Má světlou barvu a je rozdělen vazivovými přepážkami na množství segmentů, nejčastěji ve tvaru W.
Vodorovná přepážka dělí tento sval na horní a dolní část.Nad přepážkou se jako pruh táhne červený povrchový boční sval. Rybí svalovina je často prostoupena množstvím svalových kůstek.
Pohyb ryb se uskutečňuje vlněním těla – koordinace stahů segmentů (myomer) Přeměnou některých částí svalů vznikají elektrické orgány .