ČLENOVCI: HROTNATCI, PAVOUKOVCI – štíři

HROTNATCI:
Hrotnatci žili na zemi spolu s trilobity. Do dnešní doby přežívá pouze řád: ostrorepů s několika známými druhy. Hřbetní strana těla dospělých ,až 60 cm. dlouhých ostrorepů připomíná svými tvary trilobity. Hlavohruď a zadeček jsou kryté velkými štíty ,poslední článek zadečku je přeměněn v v dlouhý plochý hrot. Hřbetní štít hlavohrudi nese složené i jednoduché oči.
Klepítkovité chelicery jsou drobné. Za nimi následuje 5 párů nohou. (makadla nejsou tvarově odlišena). První jsou zakončeny klepety. Nohy zadečku jsou přeměněny v lístkovité útvary a nesou žábry. Larvy ostrorepů se do značné míry podobají zkamenělinám larev trilobitů.
Pohybují se po dně a pronikají i do ústí řek. Rozhrabávají bahno a živí se zejména mekkýši,jejichž lastury drtí hrotitými výběžky kyčlí svých nohou.

PAVOUKOVCI:
Pavoukovci jsou převážně suchozemští klepítkatci. Mají jednoduché oči. Jejich hlavohruď nese pár chelicer, pár makadel a 4 páry kráčivých nohou. S přechodem z vody na souš souvisí přeměna žaber v plicní vaky a vznik vzdušnic. Nejrozšířenější jsou zástupci řádů: štírů, pavouků,štírků,sekáčů a roztočů.
Štíři:
jsou to nejpůvodnější pavoukovci. Na jejich hlavohrudi i zadečku lze rozlišit jednotlivé články .
Chelicery i mohutná makadla jsou ukončena klepítky. Přední část zadečku je stejně široká jako hlavohruď -vyúsťuje na ní pohlavní otvor a otvory čtyř párů plicních vaků
Zadní část zadečku je úzká ,trubicovitá a je ukončena jedovým hrotem
Štíři jsou rozšíření zejména v suchých oblastech tropů a suptropů.
Jediný druh je : štír kýlnatý
Jsou to noční dravci .Loví především hmyz. Svou kořist usmrcují vstříknutím jedu nebo klepety makadel . Pak z ní vytrhávají kusy tkáně a vysávají je. Proti vlastnímu jedu jsou odolní. Páření štírů má podobu tzv. zásnubních tanců. Samci uchopují samice klepety a zdánlivě s nimi smýkají. Štíři jsou vejcoživorodí a živorodí.
O svá mláďata samice pečují.Až do jejich prvního svlékání je nosí na hřbetě .