DRUHOÚSTÍ – STRUNATCI, OBRATLOVCI

OBRATLOVCI

Opornou soustavou je vnitřní kostra, tvořená buď výlučně chrupavkou (kruhoústí, paryby, chrupavčité ryby) nebo převážně kostní tkání (ostatní obratlovci).
U většiny obratlovců je kostra členěná na kostru trupu, hlavy a končetin. Osou kostry trupuje páteř složená z obratlů postupně zatlačujících chordu. Kostrou hlavy je lebka tvořená mozkovnou a obličejovou částí lebky. Mozkovna chrání mozek a tvoří pouzdra smyslových orgánů (čichového, zrakového, rovnovážně sluchového). Základem obličejové části je 7 párových žaberních oblouků. Tyto tyčinkovité útvary původně vyztužovaly přepážky mezi žaberními štěrbinami,které leží po stranách hltanu a jsou s ním spojeny.

Z evolučního hlediska je důležitý vznik čelistí, jejichž základem byl první žaberní oblouk .
Žaberní kostra tím získala novou fci.při příjmu potravy. Končetiny: původně vodních čelistnatců mají podobu ploutví,u suchozemských jsou párové končetiny typu nohou. Nohy mohou být různě přeměněny (křídla ptáků ) nebo mohou i druhotně chybět (hadi).
Tělo obratlovců je kryto vícevrstevnou poKožkou ,která dává vznik charakteristickému tělnímu pokryvu, jako jsou např: plazí šupiny,peří ptáků nebo srst savců.

Nervová soustava dosáhla u obratlovců nejvyššího stupně vývoje. Tato skutečnost souvisí s pohybovými schopnostmi a odpovídá vysoké úrovni stavby, organizace a koncentrace smyslových orgánů. TY JSOU SOUSTŘEDĚNY ZEJMÉNA NA HLAVĚ .
Centrální nervová soustava je členěná na míchu, z níž vystupují párové nervy ,a mozek diferencovaný na 5 částí: koncový, mezimozek, střední, mozeček a prodlouženou míchu.
Centrem uzavřené cévní soustavy je svalnaté srdce.

Oběhové soustavy se u jednotlivých tříd obratlovců liší v závislosti na typu dýchacích orgánů .
V krvi jsou přítomny červené krvinky s krevním barvivem hemoglobinem.
Dýchací orgány jsou : žábry nebo plíce. Výměny plynů se často účastní i kůže.
Vylučovacími orgány jsou párové ledviny ležící v hřbetní části tělní dutiny .