OBOJŽIVELNÍCI – ČERVOŘI, MLOCI, ŽÁBY

Tři řády obojživ: červoři- mloci -žáby

ČERVOŘI:
Žijí v tropech- zahrabáni v půdě nebo ve vodě.Připomínají velké dešťovky-tělo nemá nohy a povrch je členěn příčnými kruhovitými zářezy.Mohou dorůstat délky až 1m.
MLOCI:
Ocastí obojž. válcovitého těla -s dlouhým ocasem a se dvěma páry přibližně stejných končetin
Výjimečně jsou zadní končetiny redukovány. Mlokům chybí střední ucho a bubínek.
Velemlokovití- celý život ve vodě- jsou největší Velemlok obrovský -v Japonsku až 1,5 m.
U nás: mlok skvrnitý a čolci, mlok skvrnitý -na černém podkladu: žluté nebo oranžové skvrny- výstražný charakter, obrana: sekret kožních žláz , je to noční živočich ,žije v listnatých a smíšených lesích. Páření probíhá na souši . Samice vypouští larvy do vody. Po přeměně opuští vodu a jdou do vlhkého prostředí na souš. Čolci se rozmnožují ve vodě. Samci jsou na jaře v době rozmn. barevnější a mají nápadné kožní hřebeny na hřbetě a na ocasu. Samice kladou vajka samostatně na vodní rostliny. V létě opouštějí vodu a žijí na souši.-kde také hromadně přezimují
Čolek obecný – mezi čolky patří žebrovníci, často chováni v teráriích a pro laboratorní . účely
také axsolotli, charakteristická je pro ně neotenie,axolotlovití jsou v severní merice – doma

ŽÁBY:
Jsou u nás zastoupeny 5-ti čeleděmi-kunkovití se vyznačují okrouhlým jazykem, který je spodní stranou přirostlý-chytají potravu ústy a drobné zoubky ji pouze zadržují
Kuňka obecná- má oranžovo -černé břicho, blatnicovití stejně jako naše další čeledě mají vychlípitelný jazyk, kterým chytají potravu.
Blatnice skvrnitá sde pozná podle svislé zornice a hladké pokožky na zavalitém těle -hrboly na zadních chodidlech- zahrabávání-ve vodě žije jen v době rozmnož. Mimo toto období je aktivní pouze v noci.
Ropuchovití: mají zavalité tělo s krátkýma nohama,bradavičnatá kůže, vodorovná zornice
mají bezzubé čelisti,suchozemské žáby, aktivní jsou v noci ropucha obecná -nejbarevnější je ropucha zelená
Rosničkovití: jsou to malé žáby přizpůsobené k pohybu po stromech a keřích.
Konce prstů naší rosničky zelené jsou rozšířené a opatřené přísavkami. Páření probíhá ve vodě.
Skokanovití: nejpočetnější skupina, tvarově i ekologicky rozmanití. Tělo skokanů rodu RANA je štíhlé s dlouhými zadními končetinami opatřenými plovací blánou- dobře plavou a skáčou
Z hlediska ekologie můžeme naše skokany rozdělovat do dvou skupin. Hnědí skokané: jsou vázáni na vodu jen v období rozmnož. jinak jsou na souši. Zelení či vodní skokané- sdružují se celoročně ve vodě včetně přezimování
skokan skřehotavý, krátkonohý a zelený- zástupci -těžko rozlišitelní