SAVCI, CHUDOZUBÍ, HLODAVCI, ZAJÍCOVCI
CHUDOZUBÍ:
Primitivní skupina savců. Žijí v jižní Americe. Název skupiny platí plně pouze pro bezzubé mravenečníky .
Lenochodi a pásovci zuby mají. Pásovci dokonce největší počet ze suchozemských savců -až přes sto. Zuby však mají redukovanou sklovinu a u pásovců je chrub stejnocenný.Lenochodi mají jako jediní 6-9 krčních obratlů.Žijí na stromech zavěšeni hřbetem dolů. Ostatní dvě skupiny žijí na zemi.
HLODAVCI:
Jsou druhově nejbohatší skupinou. Jedná se většinou o malé pozemní živočichy. Charakteristickým znakem je utváření chrupu. Jediný pár řezáků v každé čelisti je přeměněn na hlodáky. Neustále dorůstající hlodáky jsou opatřeny sklovinou pouze na přední straně, obrušováním zadní měkčí části vzniká ostrá hrana.
V místě chybějících špičáků, případně i třenových zubů vzniká mezera zvaná diastema. Většina druhů se živí rostlinnou potravou.hromadí si zásoby na zimu. Největším hlodavcem je bobr evropský: způsobem života je vázán na vodu. V horách nad hranicí lesa se vyskytuje svišť horský. Převážně na stromech žije veverka obecná. Stromovými hlodavci jsou i plši-dlouhý zimní spánek. Nejmenším druhem je plšík lískový. Nejhojnějším hlodavcem je hraboš polní. V lesích žije jiný hraboš: norník rudý
Myšovití hlodavci-k nim patří především myš domácí,potkan a krysa obecná. S myší domácí bývají zaměňovány myšice – ty žijí většinou ve volné přírodě-mají např. větší oči
Nejpůvodnějším druhem je ondatra pižmová, původem ze severní Ameriky .
Pro laboratorní účely se chovají různé druhy křečků, nejčastěji křeček zlatý ze Sýrie a dále morče domácí.
ZAJÍCOVCI:
Podobají se stavbou těla a způsobem života hlodavcům. Nejsou s nimi však blíže příbuzní. V horní čelisti mají 4 řezáky, z toho dva velké, neustále dorůstající, tvarově podobné hlodákům. Mají však sklovinu na celém povrchu těchto zubů. U nás žije zajíc polní a králík divoký.
