SAVCI, ŽIVORODÍ, VAČNATÍ, VAČNATCI

VAČTNATCI:
Představují anatomicky jednotnou skupinu . Charakteristickým znakem jejich kostry jsou vakovité kosti vybíhající z pánve a to u obou pohlaví.Tyto kosti mají i druhy , kterým vak chybí. Úplný chrup se vyznačuje větším počtem řezáků ve srovnání s placentálními savci. Naopak mozek je méně vyvinut=nižší psychické schopnosti.
Mláďata se po krátké březosti rodí na nízkém stupni vývoje. Příčinou je nedokonalá výživa zárodků v děloze. Vačnatci totiž nemají placentu funkčně srovnatelnou s placentály. Další vývin mláďat probíhá ve vaku.

Vačnatci se rozrůznily do řady tvarových a ekologických typů .Vývojově nejstarší jsou dravé,vývojově mladší se živí rostlinami Většina současných druhů se vyskytuje v Austrálii a v jižní Americe. Velmi přizpůsobivými vačnatci jsou všežravé vačice. Patří k vývojově nejstarším vačnatcům. Nejznámějšími vačnatci jsou australští klokani.
Zahrnují druhy od velikosti potkana po velké formy dosahující s ocasem délky až 3 m.Velké druhy klokanů se pohybují po zadních končetinách a ocasu používají jako opory. Živí se rostlinnou potravou.

Z dravých vačnatců patří k nejmenším vakomyši dosahující velikosti myši domácí.
Samice nemají vak a mláďata volně visí na břiše přichycená na mléčných bradavkách.
Největším dravým vačnatcem byl vakovlk ,který se souběžným vývojem velmi blížil psovitým šelmám -vyskytoval se v Tasmánii a byl vyhuben teprve před několika desetiletími.

Převážně býložravé jsou stromové vakoveverky .Mezi předníma a zadníma nohama mají létací blánu ,která jim umožňuje klouzavý let .
Výrazným potravním specialistou je koala medvídkovitá. Žije jen na určitých druzích blahovičníků(eukaliptů)-živí se jejich listy .