KROUŽKOVCI – opaskovci (máloštětinatci a pijavice)

Zástupce opaskovců rozdělujeme do podtříd – máloštětinatců a pijavic .

MÁLOŠTĚTINATCI:

Mají na jednotlivých článcích těla většinou čtyři skupiny štětinek – usnadňují pohyb.
Nejznámější jsou: žížaly – zemní
Trávicí plocha jejich střeva je zvětšená střevní řasou ,jejich střevo obklopuje vnitřní epitel coelomu přeměněný v chloragogenní buňky. Hromadí se v nich některé odpadní látky a probíhá zde syntéza tuků a glykogenu. Jsou to hermafrodité, složitý způsob páření : str. 64. Největší a nejznámější je až 30 cm. žížala obecná
Roupice: jsou to drobní -bělaví, žlutaví a vzácně i červení zástupci-jsou mikroskopičtí
Sladkovodní zástupci: naidky -mají sklovitě průhledné tělo a dlouhé štětinky: naidka chobotnatá
Červené nitěnky žijí v bahně v rourkách vyztužených hlenem. Z nichž vysunují zadní část těla a dýchají. Jejich krevní plazma obsahuje hemoglobin.

PIJAVICE:

Mají zploštělé tělo, nemají štětinky až na několik druhů. Jejich pokožka je členěná hustě příčnými zářezy. Mají dvě přísavky – jednu na předním a druhou na zadním konci těla. Na hřbetě předních článků mají i různý počet očí -jednoduchých. Vodní druhy dobře plavou díky stahům mohutné svaloviny. Část druhů žije dravě. Jejich potravou jsou drobní bezobratlí živoč.
PŘ: pijavka koňská nebo hltanovka bahenní .
Většina pijavic je ektoparazity vodních i suchoz. obratlovců, kterým sajou krev. Jejich roztažitelné střevo má zvětšený prostor slepými výběžky .
Tyto pijavice vylučují ze svých slinných žláz látku, která zabraňuje srážení krve – hirudin
PIJAVKA LÉKAŘSKÁ,CHOBOTNATKA: drobná válcovitá ,má velké ploché přísavky ,větší než průřez těla. Cizopasí na žábrách a kůži ryb. Jiné druhy parazitují i na vodních ptácích.