OBOJŽIVELNÍCI – KOSTRA, KOSTERNÍ SVALSTVO
OBOJŽIVELNÍCI:
Jsou přechodem mezi vodními a plně suchozemskými živočichy. Jejich dospělá stadia mohou žít na souši. Rozmnožování všech druhů je vázáno na vodní prostředí. Vývoj probíhá přes larvální stadium.
Kůže obojživelníků je holá a propustná pro vodu.-obojživelníci nepijí. Pokožka rohovatí a postupně se obměňuje- svlékání. Kůže obsahuje četné slizové žlázy-jsou mnohobuněčné a udržují pokožku stále vlhkou. Obsahuje i jedové žlázy. Kůže je bohatě prokrvena v souvislosti s kožním dýcháním,ve škáře nacházíme chromatofory s pigmenty
Některé sruhy mění zabarvení.
Mezi obojživelníky můžeme rozlišit tři charakteristické tvarové typy:
1. ještěrkovitý: mloci a čolci
2. červovitý: u tropických červorů
3. zkrácený, zploštělý typ: žab
KOSTRA: Je převážně zkostnatělá. Lebka postrádá většinu krycích kostí kožního původu. Strop ústní dutiny tvoří spodina mozkovny. Kjeinému krčnímu obratli je lebka připojena dvěma kloubními hrboly. Obratle vždy silně zatlačují chordu. U žab je počet obratlů značně redukován,
žebra jsou plně vyvinuta pouze u ocasatých obojž. v trupové části těla. U žab se poprvé setkáváme s dobře vytvořenou hrudní kostí.
Stavba kostry končetin již odpovídá zákl. schématu stavby u ostatních suchozemských obratlovců. Končetiny uspůsobeny způsobu života a pohybu. Lopatkové pásmo je u žab spojeno s hrudní kostí. Pánevní pásmo se napojuje na páteř. Některé kosti volných končetin druhotně srůstají.
KOSTERNÍ SVALSTVO:U jednotlivých druhů je vzhledem k tvaru těla a způsobu pohybu uspořádáno rozmanitě. Vodní ocasatí zástupci a larvální stádia-segmentováno jako u ryb
Žáby mají obzvláště vyvinuté svalstvo zadních končetin
