15. Ostnokožci, strunatci

Kmen: OSTNOKOŽCI
• pouze mořští živočichové, převážně s paprsčitým souměrným tělem
• různé tvary těla
• v pokožce vápenité útvary
• vytvářejí typickou AMBULAKTÁRNÍ SOUSTAVU = systém chodeb
vyplněný vodnatou tekutinou a propojený s vnějším prostředím;
zastává funkci pohybovou, dýchací, cévní i vylučovací
• buď volní, nebo přisedlí
• většinou draví, jsou to gonochoristé, vývoj nepřímý
• Třída: LILIJICE – kalichovité tělo, stonkem přichycené k podkladu
• Třída: HADICE – terčovité tělo, volně pohyblivé
• Třída: HVĚZDICE – pětipaprsčité hvězdy, volně pohyblivé, vychlípitelný žaludek
• Třída: JEŽOVKY – kulovité tělo, pokryté ostny, volně pohyblivé
o Ježovka jedlá
• Třída: SUMÝŠI – válcovité tělo (okurkovitý tvar), volně pohybliví

Kmen: POLOSTRUNATCI (HEMICHORDATA)
• žijí převážně na mořském dně, jícen se dvěma řadami žaberních štěrbin, hřbetní nervový pruh
• většina = GRAPTOLITI = zkameněliny
• žaludovec malý

Kmen: STRUNATCI (CHORDATA)
• zpravidla dvoustranně souměrné tělo
• druhotná tělní dutina – COELOM
• žaberní štěrbiny se prolamují v hltanu, mají dýchací funkci (u některých v dospělosti zanikají)
• oporou těla je vnitřní kostra, její základ tvoří STRUNA HŘBETNÍ (CHORDA DORSALIS) – u nejnižších strunatců je jedinou oporou těla (pláštěnci, bezlebeční), u vyšších je postupně zatlačována páteří
• trubicovitá nervová soustava prochází středem těla – vznikla ektodermálně
• řitní otvor vyúsťuje vždy před koncem těla a tím vzniká pravý (postnatální) ocas
• Cévní soustava uzavřená – srdce na břišní straně těla
• SYSTÉM:
o PLÁŠTĚNCI
o KOPINATCI
o OBRATLOVCI

• Podkmen: PLÁŠTĚNCI
o mořští živočichové
o vývojově nejnižší strunatci, chorda v dospělosti jen u vršenek
o Stavba:
– tělo je vakovité nebo soudečkovité
– jednovrstevná pokožka vylučuje na povrch těla tuhý plášť – tunica tvořená polysacharidem tunicinem
– mají otevřenou cévní soustavu
o Rozmnožování: hermafroditi s nepřímým vývojem
– larvy jsou pohyblivé, dospělci žijí přisedlým
nebo vznášivým způsobem života
o Třída: SUMKY – žijí přisedle; jednotlivě i v koloniích
o Třída: SALPY – pohyblivé, často tvoří kolonie
o Třída: VRŠENKY – pohyblivé, chorda i v dospělosti

• Podkmen: BEZLEBEČNÍ
o mořští, obývají písečné mělčiny
o chorda zachována po celý život
o Stavba:
– tělo rybovitého tvaru s ploutvovitým kožním lemem a jednovrstevnou pokožkou
– tělo bez kostí nebo chrupavky, jediná opora= struna hřbetní
– pohyb zajišťuje příčně pruhovaná svalovina po stranách těla
– dýchají celým povrchem těla – 180 žaberních štěrbin se téměř nezapojuje
– cévní soustava – uzavřená, bez srdce, krev je bezbarvá
– trávicí soustava je trubicovitá, ústní otvor je lemován pohyblivými tykadly, hltan proděravěn žaberními štěrbinami
– vylučovací soustava – velký počet párových ledvinových kanálků vedle hltanu
– nervová soustava – nervová trubice po celé délce hřbetní strany těla, vpředu rozšířená
1. smyslové buňky roztroušeny po celé délce hřbetu – světločivné buňky
o Rozmnožování: gonochoristé (nerozeznatelní), vývoj nepřímý (obrvená larva
o kopinatec plžovitý – noční živočich, ocasní ploutvička má tvar kopí

• Podkmen: OBRATLOVCI (VERTEBRATA)
o vývojově nejdokonalejší strunatci, rozšířeni ve všech prostředích
o pohybliví, s pevnou vnitřní kostrou
o Stavba:
– tělo je rozlišeno na tři části – hlava, trup a pravý ocas
– pokožka je vícevrstevná, produkuje různé deriváty (šupiny, peří, srst, pancíř), pod ní je škára
– vnitřní kostra nahrazuje chordu, je členěna na lebku, páteř a kostru končetin. Chorda postupně zatlačována
– vyskytuje se svalovina příčně pruhovaná, srdeční i hladká
– dýchací soustava – dýchají žábrami, plicními vaky nebo plícemi
– cévní soustava – uzavřená, složena ze svalnatého srdce a cév, je napojena na mízní soustavu
– trávicí soustava – trubicovitá, dobře vyvinutá
– vylučovací soustava – párové ledviny – metanefros
– nervová soustava – trubicovitá, rozlišena na centrální nervovou soustavu (mícha + mozek) a obvodové nervy
– smyslová ústrojí – dobře vyvinutá, různorodá – např. komorové oči, blanitý labyrint vnitřního ucha, čichové ústrojí
– hormonální soustava – složitá soustava žláz s vnitřní sekrecí

– zásobní látky – tuky a glykogen
– intenzivní metabolismus

o Rozmnožování: gonochoristé (kromě některých ryb), většinou vývoj přímý, u vodních živočichů je častější vnější oplození
o SYSTÉM
– Podle životního prostředí
1. PLOUTVOVCI
2. ČTYŘNOŽCI
– Podle plodových obalů
1. ANAMNIA
2. AMNIOTA
– Čelistí
1. BEZČELISTNATCI
2. ČELISTNATCI

• Nadtřída: BEZČELISTNATCI – KRUHOÚSTÍ
o jednoduché tělo bez čelisti a párových končetin, chorda po celý život
o Třída: MIHULE
– mořští i sladkovodní, živí se dravě
– hadovité protáhlé tělo s nepárovým ploutevním lemem, oporou těla je chorda (je vyvinuta primitivní chrupavčitá kostra)
– vpředu na dně přísavné nálevky jsou savá ústa s nepárovými kožními zuby a jazykem
– smysly jsou jednoduché, proudový orgán po stranách hlavy
– nepřímý vývoj (larva = MINOHA)
– prvoledviny
– mihule potoční – sladká čistá voda
– mihule říční
– mihule mořská
– sliznatka cizopasná

• Nadtřída: ČELISTNATCI
o mají čelisti (vzniklé přeměnou prvních žaberních oblouků), párové končetiny a vnitřní kostru

o Třída: PARYBY
– vodní obratlovci, ocasní ploutev je nesouměrná (HETEROCERKNÍ)
– vřetenovitý tvar těla (umožňuje dosažení velkých rychlostí), většinou jsou dravci
– chrupavčitá kostra po celý život, chorda je zachována
– tělo je kryto plakoidními šupinami (podobná stavba jako zuby, základem je dentin, na povrchu je email)
– mohutné čelisti se zuby (vznikají z plakoidních šupin)
– jsou to gonochoristé, oplození je vnitřní (u samců vznikají přeměnou části břišních ploutví párové kopulační orgány – PTERYGOPODY), často živorodí
– Řád: ŽRALOCI
1. vřetenovité tělo, spirální řasa pro zvětšení plochy střev
2. máčka skvrnitá, žralok lidožravý, žralok obrovský- největší žijící paryba, živí se planktonem
– Řád: REJNOCI
1. ploché tělo, párové ploutve srůstají v lem
2. parejnok elektrický
– Řád CHIMÉRY
1. rybovité tělo, ocas protažen v bičovitý výběžek, hlubinné ryby
2. chiméra hlavatá

o Třída: RYBY
– vodní obratlovci, tělo pokrývají kostěné šupiny (vyrůstají ze škáry)
– kosti převažují nad chrupavkami, výjimečně zachovaná chorda (jeseteři)
– dýchací soustava – dýchají žábrami uloženými v žaberní dutině a krytými skřelemi (ploché kosti na hlavě)
– trávicí soustava – ozubená ústa, někdy požerákové zuby na dně hltanu, velká játra se žlučovým váčkem
– nervová soustava – nejvíce vyvinut střední mozek a mozeček
– smysly – ploché oči k vidění na krátké vzdálenosti, vnitřní ucho, chuťové buňky na vousech, proudový orgán – postranní čára umožňuje orientaci ve vodě
– gonochoristé s párovými vaječníky a varlaty, samci produkují mlíčí, samice jikry, z oplozených jiker se líhne plůdek, vývin je přímý, oplození většinou vnější

– Podtřída: DVOJDYŠNÍ
1. samostatná vývojová větev, protáhlé tělo, chorda po celý život, chrupavčitá kostra, žijí ve sladkých, periodicky vysychajících vodách suchých tropických oblastí, dýchají žábrami i plicními vaky
2. bahník australský

– Podtřída: LALOKOPLOUTVÍ
1. předchůdci obojživelníků
2. latimérie podivná

– Podtřída PAPRSKOPLOUTVÍ
1. Nadřád: CHRUPAVČITÍ
o chrupavčitá kostra, zachovaná chorda,
o nesouměrná ocasní ploutev
o Řád JESETEŘI
– z jiker kaviár
– jeseter velký
2. Nadřád: KOSTNATÍ
o většina ryb, celá kostra je kostnatá
o Řád: BEZOSTNÍ
– měkké ploutevní paprsky
– sleď obecný, sardinka obecná, losos obecný, pstruh obecný, štika obecná
o Řád: MÁLOOSTNÍ
– většinou sladkovodní, málo tvrdých paprsků v ploutvích
– kapr obecný, karas obecný, plotice, lín, cejn velký, parma
o Řád: HOLOBŘIŠÍ
– protáhlé válcovité tělo, bez břišní ploutve
– úhoř říční
o Řád: OSTNOPLOUTVÍ
– větší počet tvrdých paprsků
– okoun říční, candát obecný, tuňák obecný