Hladký sval
Membránový potenciál není stálý. Membrána se pomalu spontánně depolarizuje. V okamžiku kdy dosáhne prahové hodnoty, vznikne série akčních potenciál a nastane kontrakce. Ke spontánní depolarizaci dochází u buněk tzv. vzrušičů. Ostatní buňky vytvářejí akční potenciály šířením depolarizace od vzrušičů přes mezibuněčné spoje „gap junction“.
Činnost hladkého svalstva řídí nervové a humorální vlivy. Nervová zakončení na rozdíl od kosterního svalu netvoří přímé kontakty s buňkami hladkého svalu. Nervová vlákna mají v oblasti svých zakončení tvar připomínající navléknuté korálky. Tyto útvary se nazývají varikozity obr.163. (varikozity jsou naplněny vezikuly obsahujícím přenašeče, které po výlevu reagují s vazebnými místy na svalové membráně).
Postgangliová nervová zakončení parasympatických nervů uvolňují acetylcholin, sympatická noradrenalin, které mohou mít různý účinek na hladké svaly různých orgánů (specifické).
Srdeční sval
Srdeční sval se skládá ze svalových buněk, jež mají vlastnosti podobné vlastnostem svalové buňky kosterního i hladkého svalstva. Mají příčné pruhování (obsahují myofibrily, aktin a myosin). Mechanismus interakce je stejný jako u kosterního svalu, je vyvinuto sarkoplazmatické retikulum.
