27. SVALY

V činném svalu nastává interakce příčných můstků myozinu s aktinem, přičemž se tedy slabá aktinová filamenta zasouvají mezi silná filamenta myozinová (až na maximální vzdálenost což je délka filament). Délka filament se přitom nemění. Hlavice můstků se připojí k molekulám aktinu, mění úhel svého připojení (za působení adenosintrifosfatázy štěpící ATP → energie) a následně dochází k tahu aktinového filamenta. Vzápětí se vzniklé spojení přeruší a hlavice se opětovně připojí v jiném bodě. Tato interakce se mnohokrát opakuje. Připojení hlavic je asynchronní. Všechny hlavice nejsou připojeny najednou, pouze skládají celkový pohyb (až několik cm).

Primárním podnětem pro svalový stah je akční potenciál. Spojovacím článkem mezi akčním potenciál a kontraktilním aparátem jsou ionty Ca2+. Akční potenciál probíhá na povrchové membráně a předává signál na zvláštní struktury – Sarkoplazmatické retikulum a příčné (T-) tubuly.
T-tubuly jsou kanálkovité vychlípeniny povrchové membrány zasahující hluboko do nitra svalového vlákna. Začínají jako malé ostrůvky v povrchové membráně. Při depolarizaci povrchové membrány se také depolarizují a uvolňují Ca2+ směrem do nitra svalového vlákna.
Sarkoplazmatické retikulum nepředstavuje pokračování povrchové membrány a není s ní vůbec v přímém spojení. Tvoří podélné tubuly (místy váčky) obklopující myofibrily po celé jejich délce. V určitých pravidelných vzdálenostech se těsně stýkají s tubuly příčnými a stejně jako oni při depolarizaci také uvolňují Ca2+