Podle účinku na postsynaptické neurony
Monoaminy – látky mající jednu amino- skupinu
katecholaminy – noradrenalin, adrenalin, dopamin
indolalkylaminy – serotonin (tkáňový hormon)
3. Aminokyseliny – složitější než ad 2. Mají jedno případně více amino- skupin a skupinu kyselinotvornou. Glycin (sestává ze 3 AMK), glutamát. I zde je možná inhibice či ovlivnění. Glycinové receptory blokuje strychnin, tetanotoxiny blokují uvolňování inhibičních přenašečů (vzruchy se na postsynaptickém neuronu stále vytvářejí, stále jdou k efektoru – sval se stále stahuje, blokuje se, vysílí, může prasknout apod.)
Kromě chemického přenosu ještě existuje elektrická cesta. Je podmíněná trochu odlišnou stavbou synapse. Musí dojít k zvětšení její plochy. Místa, kde se axony dotýkají označujeme jako septa (transversální septa) a přenos vzruchu se zde uskutečňuje pouze elektrickou cestou.
Tento typ přenosu je výrazně rychlejší (s mediátorem 0,3 ms, elektrická synapse 0,05 ms)
Spoje „gap junction“ – vzdálenost mezi buňkami na synapsi není obvyklých 20 nm, ale pouhé 2nm. Dochází tak ke splývání cytoplazmy neuronů pomocí kanálků
Spoje „tight junction“ – jsou v místě kontaktu dvou buněk, kde splynou povrchové membrány a vnitřní vrstvy zůstávají samostatné (rychlejší průchod). Je vytvořena jedna struktura.
