ENDOKRINNÍ SOUSTAVA

ENDOKRINNÍ SOUSTAVA
Společně s nervovou soustavou pomocí hormonů uvolňovaných do krve a lymfy řídí činnost organismu. Tvořena je speciální žlázami, jež své produkty uvolňují přímo do krve. Nadřazená nad nimi je hypofýza, jež je koordinuje. Produkty štítné žlázy mají vliv na metamorfózu u mladých, u dospělců kontroluje metabolizmus, svlékání pokožky, spermatogenezi, regenerační procesi i nástup zimování. Adrenální žlázy mají dva typy tkání, jsou na břišní straně ledvin. Kontrolují krevní tlak, tep, metabolismus cukrů a další fyziologické pochody. Produkují také adrenokortikoidy jež ovlivňují průchod vody a solí kůží, propustnost cévních stěn apod. Langerhansovy ostrůvky se vytváří po metamorfóze a kontrolují hladinu cukrů v krvi. Gonády produkují samčí hormon testosteron a samičí vaječníkové hormony. Zodpovídají za vytvoření a udržení druhotných pohlavních znaků, reprodukční chování a aktivitu.

DÝCHACÍ SOUSTAVA
Obojživelníci mohou dýchat kůží, vnějšími žábrami, vnitřními žábrami, plicními vaky či plícemi a to v závislosti na druhu a vývojovém stádiu v rámci druhu. Dýchacími orgány jsou pouze žábry a plice, resp. Plicní vaky. Žábry jsou sliznice kožního původu, nejvýš jsou vyvinuty 3 páry. Vyvíjejí se zpravidla pouze u larev jako keříčkovité vnější žábry, které u ocasatých přetrvávají až do metamorfózy, u žab jsou menší a jsou překryty pojivovou řasou a uloženy v žaberní komůrce – vnitřní žábry. Její spojení s vnějším prostředím zajišťuje spiraculum – dýchací políčko. U kuněk je uprostřed břišní části, u ostatních našich larev obojživelníků je na levé straně larvy.
Plíce mají podobu páru jednoduchých blanitých vaků, jejichž povrch může být zvětšen zřasením a vytvořením alveolárních váčků. Vznikly ještě před příchodem na souš u lalokoploutvých ryb a to vychlípením trávicí trubice. Do takto vzniklé dutiny byl polykán vzduch. Při přechodu na souš se nejprve vyvinuly plicní vaky, které jsou nezřasené a bez záhybů a přepážek. Tyto vaky se postupně zdokonalovaly řasováním a diverzifikací (a tím pádem zvětšováním účinné plochy) povrchu v plíce. U červorů je levá plíce redukována, u některých skupin chybí úplně. U obojživelníků není vytvořen hrudní koš a tak dýchání nenapomáhá bránice, ale vzduch je vlastně polykán. Do plic se dostává skrze vnější nozdry, nosní dutinu, vnitřní nozdry, hltan, hrtan a průdušnici, která se dělí na dvě průdušky ústící do plic.
Hlasové projevy – vokalizace je charakteristická pro žáby, resp. jejich samce. Často jsou vyvinuté přídatné rezonátory umístěné na hrdle nebo stranách hlavy. Zvuk vzniká proháněním vzduchu z plic do ústní dutiny a zpět při zavřených nozdrách přes hlasivkové blány. Kmitočet hlasu je nepřímo úměrný velikosti samce a existuje zde korelace (vztah) mezi kmitočtem vydávaného zvuku a citlivostí hlasového ústrojí.