Ekologie- planeta Země, biot. a abiot. faktory prostředí, vznik života
II. Atmosféra – trvalý zdroj chemických látek nutných k životu. Působí i fyzikální vlastnosti atmosféry jako je tlak, proudění, eroze..
– kyslík je vytvářen fotosyntézou a je spotřebováván dýcháním. Difúzí se dostává do půdy a vody.
– ox. uhličitý
– vodní pára
– dusík, jiné plyny – toxické…okyselování
– dešťové srážky, mlha, rosa. Živočichové a vyšší rostliny mají schopnost regulace vodní bilance. (pocení, dýchní, moč, transpirace..). Nižší rostliny, houby a lišejníky nemají regulaci a přijímají a vydávají vodu v závislosti na vodní bilanci prostředí. Organismy mohou být xerofilní-suchofilní nebo vlhkomilné-hygrofilní.
III. Hydrosféra – Voda je životním prostředím pro mnohé organismy. Život zde je limitován obsahem ve vodě rozpuštěného kyslíku. Hustota slunečního záření je zde nižší, část je pohlcena a proměněna na teplo. Ve spodních vrstvách je málo organismů. Limitujícím faktorem je také slanost a ve sladké vodě uhličitany a síérany.
IV. Pedosféra – jedná se o všechny půdy zemského povrchu a litosféru, které jsou základním zdrojem anorganických látek.
Půda je systém organických látek, vodu, vzduchu, živočichů, mrtvých organismů a jejich rozkladných produktů. Složky určují její pórovitost, humus, edafon a jsou zde i živočichové větších rozměrů jako jsou žížaly, larvy nebo krtci. Činností živočichů vznikají agregáty. Nutná je výměna půdního vzduchu. Projevuje se zde i činnost kořenů – uhynulé tvoří humus; živé produkují kořenové výměšky.