Horniny vyvřelé

30) horniny vyvřelé
Vznikly výstupem magmatu z magmatických krbů trhlinami, kdy se roztavuje nadloží. Snižuje se teplota i tlak a dochází k ochlazování a krystalizaci nerostů. Nepronikne-li magma na povrch, nemohou z magmatu unikat plyny a voda, a tak chladne pomalu a vznikají hlubinné vyvřeliny, které mají velké krystaly a jsou hrubozrnné. Vytvářejí pod povrchem útvary – masivy (plutony), např. středočeský pluton.
Pokud proniknou na povrch, tak dojde ke snížení tlaku, plyny a voda rychle unikají, a tak vzniknou například vulkanická skla, kdy se hmotné částice nestihnou uspořádat v krystaly, ale část může vykrystalizovat, to pak mluvíme o vyrostlicích, což jsou větší omezené krystaly. Tak vznikají jemnozrnné výlevné vyvřeliny. Ty vytvářejí různé útvary jako jsou kupy, proudy, štíty nebo kužely.
Hlubinné vyvřeliny
Patří sem např. :
Žula (granit), což je hornina složená ze živce, křemenu a slídy. Má všesměrnou stavbu. Křemen má skelný lesk a můžeme najít růženín, záhnědu, křišťál nebo chalcedon či opál. Křemen špatně zvětrává, je pevný, tvrdý a křehký. Slída – muskovit, biotit, amfibol.
Gabro – sodnovápenatý živec, augit, amfibol, olivín. Je používáno k dekoračním účelům. Ložiska jsou např. v Peceradech.
Syenit nepobsahuje křemen a jen málo z tmavých nerostů jako je biotit nebo amfibol.
Diorit – tmavší, plagioklas, amfibol, pyroxen. Jihlavsko
Porfyr – vyrostlice křemenů, živců; žilná hornatina
Pegmatit

Výlevné vyvřeliny
Rychlým únikem plynů a par se vytvořily v hornině dutiny, které mohpou být vyplněny jinými nerosty.

Čedič(bazalt) je nejrozšířenější hornina zemského povrchu, ale i mořského dna. Skládá se z plagioklasu a pyroxenů. Někdy vytváří vyrostlice. Najdeme ho v Českém středohoří, Doupovských horách, Říp, Trosky..
Znělec(fonolit) je šedozelený, porfyrické vyrostlicedraselného živce – ortoklas. Sklářská surovina, štěrk. České středohoří, Most.
Andezit – nejrozšířenější po čediči. Jeho barva je proměnlivá. Plagioklas, amfibol, biotit.
Trachyt – vyrostlice průsvitného ortoklasu ve světlé základní barvě.
Ryolit – pórovitý, často růžový, vyrostlice křemene, živců, biotitu…

Nerosty rudných žil
V hlubinných magmatických tělesech se tvořily ochlazením plynů horké vodné rozotky, které vnikaly do puklin, trhlin a vznikaly žíly rudných nerostů. Nahromaděním vzniklo rudné ložisko. Obvykle je pohromadě několik druhů z nichž nejdůležitější jsou galenit, sfalerit, pyrit a chalkopyrit. Rudné oblasti v ČR – Příbramsko, Kutná Hora, Zlaté Hory.
Zlato, siderit, smolinec a fluorit.