Minerální výživa a vodní režim rostlin

Stopové prvky
– železo – součást enzymů a účastní se procesů dýchání a fotosyntézy
– vápník – neutralizuje toxický účinek některých látek, ovlivňuje aktivitu buněk a jejich dělení. Nedostatek způsobuje žloutnutí listů.
– zinek
– měď

Hnojení
Hnojiva dělíme na přirozená a na umělá a ty dále na dusíkatá, fosforečná a draselná.
Vodní režim rostlin
Voda je nenahraditelnou složkou rostlinného těla. Je to významné rozpouštědlo, které hraje důležitou roli při transportu látek a účastní se metabolických procesů jako je fotosyntéza a dýchání, ovlivňuje termoregulaci tím, že chrání rostlinu před prudkými změnami teplot. Vodní bilance představuje poměr mezi příjmem a výdejem vody. Vodní deficit je množství vody, které chybí rostlině k jejímu plnému nasycení.
Příjem vody
probíhá zejména v kořenech, u vodních rostlin je k tomu uzpůsoben celý povrch těla a třeba u tropických jsou vzdušné kořeny.
Principy příjmu :
– difúze, kdy přes buněčnou stěnu prochází voda na principu rozdílu koncentrací
– osmóza, přes polopropustnou membránu, kdy voda proniká do koncentrovanějšího prostředí a vzniká osmotický tlak
– hydratace (bobtnání) , schopnost poutat vodu

Příjem rozdělujeme ještě na aktivní a pasivní :
– aktivní – je pro něj nutná energie, probíhá přes cytoplazmu a není moc rychlý, z celkového příjmu vody se jedná asi o 5% přijímání. Je to symplastická cesta a je to třeba na jaře, když rostliny ještě nejsou olistěné.

– pasivní – bez spotřeby energie a probíhá vysokou rychlostí, je založen na principu transpirace a je to 95 % celkového příjmu. Apoplastická cesta – voda je vedena mezi buňkami nebo buněčnými stěnami.

Příjem vody je ovlivněn teplotou půdy, koncentrací půdního roztoku, intenzitou transpirace, obsahem kyslíku v půdě.