Opěrná a pohybová soustava člověka
Hrudní páteř
Obratle značíme Th 1-12. Tyto obratle mají masivnější tělo, kulatý otvor pro míchu. Jejich trnové výběžky směřují šiklmo dolů a střechovitě se překrývají. Jsou na ně na příčném výběžku napojena žebra.
Bederní obratle
Značíme je L1-5. Jsou velmi masivní a jejich otvor je trojúhelníkovitý. Příční výběžek je knoflíkovatě vytvořený.
Křížová kost
Je srostlá z 5 obratlů – S1-5 v kost křížovou. Tvoří kyfózu.
Kostrč
Je srostlá ze Co 3-5 a je to pozůstatek ocasu, na který se upínají svaly pánevního dna.
Páteř je pohyblivá díky meziobratlovým plotánkám, jejichž úkolem je tlumit dopady a odpružovat tělo. Jsou zde i napojeny svaly a vazy.
Páteř je 2x esovitě prohnutá – dopředu, to je krční a bederní lordóza a dozadu, to mluvíme o hrudní a křížové kifóze.
Její vady jsou například nadměrná kifóza (kulatá záda), zvětšená lordóza, skolióza.
Hrudník
Má za úkol chránit životně důležité orgány jako jsou plíce a vnitřní orgány. Skládá se ze 12 obratlů a 12 párů žeber.
Najdeme zde i hrudní kost, což je plochá kost, která zepředu spíná žebra. Skládá se z rukojeti, kde najdeme první pár žeber a kloubně připojenou klíční kost. Na její tělo jsou napojena žebra a pak je zde ještě chrupavčitý výběžek.
Žebra
Člověk má dvanáct párů žeber. O prvních 7 mluvíme o pravých žebrech (2-7 k tělu); 8,9,10 jsou nepravá žebra, která se upínají na ty předchozí a 11 s 12 žebrem se nepřipojují, ale končí volně ve svalech.
