Mnohobuněčný organismus ( pletiva, tkáně )
Pletiva – pokračování
– trvalá – vznikla činností dělitelných pletiv a skládají se z funkčně rozlišitelných buněk, které však svou schopnost se dělit ztratily.
a) soustava pletiv krycích
i. pokožka –chrání před mechanickými a chemickými vlivy (poškození, vysoušení), jedná se většinou o jednu vrstvu buněk bez mezibuněčného prostoru. V nadzemních částech může být kutikula, která je nepropustná plynu i vodě. Na kořeni je rhizodermis, která nemá kutikulu, aby mohla čerpat vodu a minerály.
ii. Průduch je tvořen dvěmi svěracími buňkami a pracuje na principu turgoru, které je určeno vnitřním napětím vody ve vakuolách. Zajišťuje výměnu plynů a vody (v plynné formě) a zbavuje se tak přebytečné vlhkosti pomocí tranpirace
U suchozemských rostlin je na spodku listu nebo na stonku, u vodních na povrchu listů, které splývají na hladině. U jednoděložných rostlin jsou různě rozptýleny.
iii. Vodní skulina (hydatoda) je skulina v pokožce, která je neustále otevřená. Zajišťuje výdej vody v kapalném stavu (gutaci). Tentakule je typ žlaznatého chlupu u masožravek.
iv. Chlup (trichom) je výrůstek na pokožce, který může být jednobuněčný – papily nebo rozvětvený, nebo vícebuněčný, který pak je větvený nebo nevětvený.
Emergence je soubor všech výčnělků, které jsou na pokožce a na jejich stavbě se mohou podílet i jiná pletiva.
v. Druhotná kůra (periderm) je u vytrvalých rostlin, ochraňuje před nepříznivými podmínkami (růže, jmelí) a je oddělena vrstvou felogenu. Vrstvou druhotné kůry a korku vzniká borka (lyticola), což je vrstva odumřelých pletiv, která praská a odlupuje se (u mladé borovice). Čočinka (lenticela) je prasklinka v druhotné kůře, kde je rostlina v kontaktu s vnějším prostředím.
b) soustava vodivých pletiv – její funkcí je rozvod ve vodě rozpuštěných látek. Pletiva jsou vytvořena z buněk trubicovitého tvaru.
– transpirační proud je proud, který vede od kořenů k listům, kde dochází k odparu, vzniká podtlak a ten nasává vodu proti její gravitaci. Voda je vedena dřevní částí cévami (tracheje) a cévicemi (tracheidy), které jsou menší a mohou být zpevněny. Jsou to mrtvé buňky.
– Asimilační proud vede směrem od místa fotosyntézy do místa spotřeby (zásobní orgány). Tento proud vede asimiláty, hlavně cukr, což je zdroj energie. Trubičky jsou vystavěny ze živých buněk – sítkovic (tubicribosi), které jsou tenčí a mají dírkované přepážky.