Vlastní houby( eumycety)

nepohyblivé výtrusy, tvoří podhoubí

1.třída: Houby spájivé( zygomycety)
– tvoří mnohojaderné hyfy s přepážkami
Plíseň hlavičková- šedé, černé, zelenožluté hlavičky, na citronu, ovoci, chlebě, jogurtu, marmeládě
– obsahuje mikotoxiny- nebezpečně karcinogenní, prudce jedovaté látky
Kropidlovec

2. třída: Endomycety
– většina jednobuněčných
Kvasinky-rozmnožování- nepohlavní- pučení ´ pohlavní- ve zhoršených životních podmínkách
– schopnost zkvašovat cukr ® ethanol( odpad. látky- oxid uhličitý, voda)- pivařství, pekařství
– torula- krmné vlastnosti
– kvasinky pivní,vinné,kulturní,divoké,speciální-mléčné výrobky,léčebné doplňky,zkvašují ropu,tuky,zemní plyn
Sněti- parazitní houby semenných rostlin( obilnin)
– prašná, pšeničná, žitná, ovesná- černé výtrusy v deformovaném klásku; kukuřičná- nádorky vyplněné výtrusy
mazlavá sněť pšenička- plísňová onemocnění kůže- dermatomikóza
prašná sněť- jako saze, cizopasník
ochrana- zahřátí obilek, moření obilí( soli rtuti)

3. třída: Houby vřeckovýtrusné( ascomycety)
– asi 60% všech známých hub
– v místě spojení hyfových vláken- pór( jednoduchý otvor)- prostupuje cytoplazma i jádra oběma směry
rozmnožování: nepohlavní- výtrusy(ascospory) ve výtrusnicích(kijovité) na výtrusorodém roušku(thecium)
– konidie- volně na hyfech( štětičkovec)
pohlavní- složitější
Kropidlák(aspergillus)- plíseň
– saprofytická houba, na marmeládě, zavařeninách, organ. ústrojném materiálu
aspergillus flavus- jedovaté látky- aflatoxiny( karcinogenní)
Štětičkovec(penicillium)- saprofyt, tvoří zelenošedý povlak
– antibiotika- penicilin( 1928- objevil A. Fleming)- látky, které působí proti některým organismům( např. rozpouští buň. obaly, zastavuje rozmnožování), produkovány jinými organismy
Paličkovice nachová- cizopasník, v žitě tvoří námel- jedovatý, obsahuje námelové alkaloidy®
ergotamin- v porodnictví- na zastavení krvácení, LSD
Parazitní houby: padlí jabloňové- šedobílé povlaky na větvích a pupenech rakovina ovocných stromů, pouchorovitost slivoní, strupovitost, manilióza( hlízenka obecná), šedá plíseň jahod, padlí angreštové
Houby s plodnicemi- smrž, kačenka česká, ucháč, lanýž( pod zemí)

4. třída: Houby stopkovýtrusné( basidiomycety)
– mnohobuněčná hyfová vlákna, v přehrádkách soudkovitě ztloustlý pór
– rozmnožování- nepohlavní- stopkaté výtrusy( basidiospóry) ve výtrusnicích( basidiích)
– pohlavní- splynutí vláken, vytváří se pohlavní orgány
– z dvoujaderného mycelia vyrůstají plodnice- splynutím jader na koncích houbových
vláken v basidiích- na povrchu 4 basidiospóry
– basidie vytváří rouško( hymenium)- uvnitř plodnice, v rourkách, na lupenech
– vytváří často plodnice-v mládí kryta dvěma obaly-vnější-plachetka-trhá se(zbytek pochva,skvrny na klobouku)
– vnitřní- závoj- chrání výtrusorodou vrstvu na lupenech( pozůstatek- prsten na třeni)

choroše- dřevokazné houby; parazitické ( na živém), saprofytické( na neživém)
dřevomorka- rozteklé plodnice až 30 cm, parazit
Houby s plodnicemi- z různých čeledí( žampionovité, hřibovité…)
– s lupeny- holubinky, ryzce( peprný, kravský, pravý, hnědý…)- syrovinky, lištičky, čirůvky, čirůvka májovka,
václavky( obecná- saprofyt, podhoubí světélkuje- bioluminiscence), špičky, bedla vysoká, mochomůrka růžovka,
žampion= pečárka; zápašný- jedovatý
jedovaté: závojenka olovová, vláknice patouillardová(velmi jedovatá), mochomůrka červená, tygrovaná, zelená
= hlízovitá( amanita phaloides)- jedy amanitin, faloidin
Houby s póry: Hřiby- koloděj, kovář, satan( jedovatý, na vápenatých půdách), žlučník; Křemenáče(osikový…),
Kozák březový,Klouzek- slizký, žíhaný, obecný, Suchohřib- hnědý, žlutomasý, babka

Houby s basidiemi vícebuněčnými- článkovanými
Rzi- parazité, netvoří plodnice, přísavkami pronikají do pletiv
Rez travní- střídá 2 hostitele: dřišťál obecný(keř) a čeleď Lipnicovité( tráva)
– vytváří několik druhů výtrusů- prášilkové, letní, zimní, basidiospóry
ochrana proti rzi- vypěstování odolných odrůd, odstranění dřišťálu z luk a polí

Životní cyklus rzi travní
1.dřišťál- listy, na nich výtrusnice(prášilky) s prášilkovými výtrusy
2. tráva(obilí)- listy, stonky- práš. Výtrus vniká dovnitř průduchy, onemocnění se projeví čárkovanými ložisky
výtrusů na povrchu- letní výtrusy( dvoujaderné, na povrchu zubaté blány), koncem léta vznikají zimní výtrusy
(dvoubuň. s pevnou buněčnou blánou)- přezimují v zemi, na jaře vyklíčí
3. ze zimních vzniká článkovaná basidie s basidiospórami
4. basidiospóry jsou přenášeny hmyzem, větrem na dřišťál, kde parazituje hyfy rzi

Lišejníky( lichenes)
– podvojné organismy, vznik- symbióza řasy(sinice) + houby vřeckovýtrusné, známo 19 tisíc druhů
– soužití autotrofmího org.- řasa(zelená)- fotosyntéza
heterotrofního org.- houba- přijímá vodu a živiny, přichycuje lišejník k podkladu, pomáhá udržovat tvar
stélka- keříčkovitá(dutohlávky), lupenitá(hávnatky), korovitá(lišejník zeměpisný)
růst- pomalý; místa, kde nejsou rostliny, na neplodných podkladech- skály(tvoří zvětraliny), kmeny stromů,země

Rozmnožování
Nepohlavní- úlomky stélek s houbou i s řasou ´ pohlavní- houbová složka vytvoří ascospóry(vřecka)-po setkání
s vhodnou řasou(sinicí) vytvoří lišejník
Význam:zvětrávání hornin,průkopníci života,indikátory čistoty ovzduší,zdroj léčiv,barviv,potrava v pol. oblasti
Zástupci: Terčovka zední, Hávnatka psí, Dutohlávka sobí, třásnitá, Provazovka bradavkatá, Pukléřka islandská,
Větvičník slívový