Říše Houby- Fungi

Charakteristické znaky hub, způsoby výživy hub( saprofytismus, parazitismus, symbióza), systematické třídění hub a hlavní zástupci, význam hub v přírodě a pro člověka, lišejníky.

Houby
mikologie- nauka o houbách
znaky- eukaryotické buňky, v buň. stěně chitin,zásobní látky- glykogen(živ. škrob, oleje) nemají plastidyÞ
Þ absence chlorofylu- neprobíhá fotosyntéza
heterotrofní způsob výživy- parazitický( dřevokazné houby, choroše)
– saprofytický- hniloživný( na hnijících tělech- plísně, žampion)
– mykorhiza- symbióza mezi stromem a houbou- mineralizují humus okolo stromu® dodávají minerální látky
stromu® strom dodává houbám živiny
Stavba těla: jednobuněčné- vláknité, kulovité tělo- nepohyblivé ´ pohyblivé( ve vodě- zoospóry)
mnohobuněčné- vytváří spleť vláken( hyfů)® podhoubí( mycelium)
– srůstem vláken® nepravá pletiva- pseudoparenchym( holubinka)- připomíná parenchym
-plektenchym(hřib)-nejrozšířenější(houbové hyfy spletené,druhotně srostlá)
Rozmnožování: pohlavní a nepohlavní
Nepohlavní- bičíkaté výtrusy(zoospóry)
– nepohyblivé( dozrávají ve výtrusnicích)
– konidie- odškrcením od konců houbových vláken
Pohlavní- splývání- pohlavních buněk
– vegetativních buněk

Význam: v přírodě- symbiotické- zlepšují výživu rostlin ( na kořenech)
-saprofytické- humusotvorné- s bakteriemi, členovci a červi se podílí na huminifikaci
– parazitické houby- choroby rostlin, zvířat, člověka
v hospodářství- potravinářství( jedlé a jedovaté houby), kvasný průmysl- pivovarnictví, vinařství,
sýrařství, pekařství
– chem. průmysl- výroba kyseliny citronové; farmaceutický p.- antibiotika
– výskyt už v prvohorách-dělení na 4 větve

oddělení: Hlenky, Chytridie, Řasovky, Houby vlastní
Houby vlastní- třída: Houby spájivé, Endomycety, H. vřeckovýtrusné, H. stopkovýtrusné

1. oddělení: Hlenky( mixomikota)
– jednobuněčné houby- netvoří podhoubí
– plasmodia- spleti buněk-slizovité povlaky( mnohojaderné); výskyt- na vlhkých, tmavých místech
rozmnožování- nepohlavní- dělení buněk, výtrusy ´ pohlavní- splynutí pohyblivých bičíkatých buněk
pohyb- amébovitý( u plasmodia)
– rejdivý( výtrusy s bičíky)
zástupci: slizovka tříslová, vlčí mléko- pýchavička(drobné růžové kuličky na dřevě) nádorovka kapustová ( nádory na kořenech, cizopasník brukvovitých rostlin)

2. oddělení:Chytridie – tvoří stélky, trubicovité mnohojaderné podhoubí bez přehrádek, zimní a letní výtrusy větš. saprofyté
olpidium- padání rostlin
rakovinovec bramborový- rakovina brambor- karantenní choroba( potřeba hlásit)

3. oddělení: Řasovky( oomycety)
– celulózní stélka bez přepážek, rozvětvené trubicovité podhoubí; dvoubičíkaté zoospory( nestejně dlouhé)
– saprofyté ve vodě i v půdě; parazitní
plíseň bramborová- u lilkovitých rostlin, prvně napadá listy, hnědé skvrny na povrchu hlíz
– z Ameriky v 1. pol. 19. st
– postřiky- systemické- přijme je do cév( 10- 14 dní odolná)
– hniloba- suchá( kožovitá brambora) ´ mokrá(působení bakterií, mazlavá hmota)
vřetenatka révová(perenospóra)- probíhá skoro jako plíseň, nezničitelná