7. Třída savci Mammalia

7. Třída savci Mammalia

Třída zahrnuje asi 4300 druhů
Podtřída vejcorodí Prototheria 6 druhů (ježura, paježura a ptakopysk)
Podtřída živorodí Theria 4300 druhů, zahrnují asi 30 řádů; v naší fauně 6 řádů s asi 90 druhy.

Evolučně nejvyspělejší obratlovci, z nichž bezprostředně vzešel člověk. Původ mají suchozemský, ač některé skupiny druhotně přešly k životu ve vodě (kytovci, ploutvonožci, sirény) či ve vzduchu (letouni). Ve srovnání s ptáky se jako celek od svých plazích předků liší mnohem výrazněji; jsou velmi různorodou skupinou, pro níž je obtížné nalézt více společných znaků. Přes svou stavební i funkční vyspělost nejsou počtem druhů příliš bohatou třídou, což může být dáno jejich vývojovou minulostí, vymíráním ve třetihorách (není dodnes zcela uspokojivě vysvětleno).
Podobně jako u plazů dochází u savců k silnému rohovatění pokožky, ale podobně jako obojživelníci mají bohatě rozvinuté kožní žlázy, nejcharakterističtější jsou žlázy mléčné, podle níž dostala celá třída své jméno. Pokryv těla je tvořen srstí tvořenou chlupy, jež jsou pigmentovány melaniny. Důležité jsou hmatové chlupy (sinusové) – důl. pro noční život, který je původním a patně souvisí s konkurenční minulostí (viz dominantní druhohorní plazi).
Obvykle vynikají dokonalým sluch: ve středním uchu jsou 3 sluchové kůstky (na rozdíl od ptáků, kde je pouze jedna). Čich je různě vyvinut, u kytovců patrně chybí. Mají celkově vyvinutější a větší mozek než ostatní obratlovci (hlavně neopallium, tj. druhotnou kůru koncového mozku), také chování bývá složitější a propracovanější než u jiných živočichů.
Chrup je tzv. heterodontní, rozlišený na řezáky, špičáky, třenáky a stoličky a je obvykle dvougenerační – difiodontní. Některé druhy mají chrup homodontní (druhotně sestejněný), zato až 250 zubů (delfíni), někde chybí některé typy zubů (neúplný chrup býložravců), některým taxonům chybí zcela: specialisti na mravence či termity (mravenečníci, luskouni).